Jitka válí

Praha – Nejnovější výstava v Galerii Vysoké školy uměleckoprůmyslové představuje výtvarnici Jitku Válovou. Pod názvem Jitka válí – lité kresby prezentuje autorčiny aktuální lité kresby z let 2007-2010 a kresby záznamů hudby z 60. let. Výstava je částečně věnována výtvarnici k šedesátiletému výročí od jejího absolutoria na VŠUP.

Litým kresbám se Jitka Válová v poslední době věnuje stále častěji, jejich pomocí se prý uvolňuje, aby měla lehkou ruku. Motivem těchto kreseb jsou dvojice figur a jejich vzájemný vztah, kompozice jsou někdy skoro jako motivy jeskynních pouštních kreseb.

Do Válové litých kreseb se promítly mimo jiné i kresby záznamů hudby, které jsou také součástí jubilejní výstavy v Galerii VŠUP. Hudební rytmické záznamy skladeb Mozarta, Martinů a jazzových hudebníků začala Valová zaznamenávat již v 60. letech. Jsou ale silnou inspirací i pro její současnou tvorbu – promítají se ve větší barevnosti, jak v motivech, v podkladu, tak v barvě kresby.

JITKA VÁLOVÁ se narodila v roce 1922 v Kladně. Spolu se svou sestrou Květou, dvojčetem, začala po druhé světové válce studovat na pražské VŠUP. Jitka začala ve sklářském ateliéru u profesora Josefa Kaplického, později přestoupila za Květou do ateliéru Emila Filly.

Jatka jako studium

Vzdělaný profesor jim zprostředkovával hlubší poznání tradice evropského modernismu. Studentům imponoval jako osobnost i jako umělec. "Filla mi vyhovoval nejen jako pedagog, ale také jako člověk. Já ho nikdy neslyšela, že by někoho seřval, a to jiní kantoři, když někdo udělal nějakou blbost, dělali. Dostali jsme se i k monumentálním obrazům. Tam jsme opravdu studovali, každý den jsme měli model, třeba jsme se chvíli na něj dívali, potom ho kreslili zpaměti," vypráví o studiích u Filly Jitka Válová.

Během studia na škole chodili studenti na kresebnou praxi v rámci pracovních motivů, někdo do hutí nebo do dolů, kreslit charaktery horníků. Jitka si vybrala jatka. Tím, co viděla, velmi trpěla. Následně vznikly její expresivní kompozice z propletených zvířecích těl, zřetelně odkazující k Fillovým alegorickým zápasům. V obrazech Jitky toto téma přetrvává i v dalších letech, v několika vzniklých malbách je zobrazeno hledání pokory, soucitu, smíření a odprošení.

Jitka a Květa

Výstava Jitka válí - lité kresby je částečně věnovaná k výročí 60. let od Jitčina absolutoria, její sestra Květa absolvovala o rok později. Sestry Válovy měly mimo několika společných výstav se skupinou Trasa, dvě malé výstavy v Kladně v roce 1958, v roce 1959 s názvem Ocel a člověk a roce 1966 ve Špálově galerii v Praze. Ta byla první bilancující výstavou a také na příštích několik let poslední. Až ve třiaosmdesátém roce došlo ke zlomu výstavou v Galerii výtvarného umění v Chebu, uspořádanou Janou a Jiřím Ševčíkovými. Pro sestry Válové znamenala jejich „objevení“.

Od roku 1989 se otevřel prostor, naskytly se možnosti výstav i v zahraničí. Dostalo se jim i významného ocenění, roku 1994 jim byla udělena ve Vídni Herderova cena. V září 1998 zemřela Květa Válová, nedožila se společné velké výstavy v roce 2000 v Národní galerii ani dalších ocenění. „Něco takového se tě dotkne a slovy to nevyjádříš. Tak namaluješ obraz. Ale i když jsme si byly s Květou celý život blízko, nemluvily jsme o tom, co a proč malujeme,“ vzpomíná na sestru Jitka Válová.

Kdy a kde: Výstava bude otevřena ve dnech 15. 4. – 29. 5. 2010 (pondělí–sobota, 10–18 hodin) v Galerii VŠUP. Vstup je zdarma. V galerii bude možné zakoupit knihu Válovky – velký svět v malých linkách vydanou k této výstavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Mornštajnová hledá v Čase vos spokojenost, i v audioverzi

Jak vzdorovat minulosti i síle přírody, řeší další román Aleny Mornštajnové. Čas vos vyšel knižně, zároveň vznikla audiokniha, kde dvě stěžejní postavy namluvili herci Helena Dvořáková a Jan Vlasák.
před 3 hhodinami

Mňau, hlásí se kapela Dunaj s Janou Vébrovou ke svým kořenům

Kapela Dunaj vydala nové album. Nazvala ho Mňau. Trio muzikantů si na nahrávku přizvalo zpěvačku Janu Vébrovou.
před 4 hhodinami

Trump ohlásil stoprocentní clo na filmy vyrobené v zahraničí

Prezident Spojených států Donald Trump na své sociální síti Truth Social oznámil clo ve výši sto procent na všechny filmy vyrobené v zahraničí. Filmový průmysl v USA včetně Hollywoodu je podle Trumpa „ničen“, a to záměrně cizími státy, takže jde o hrozbu pro národní bezpečnost. Podle listu Variety Trump svým oznámením „šokoval“ Hollywood.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Český trh pocítí cla na film, nebudou ale likvidační, říká šéf producentské asociace

Uvalení stoprocentních cel na všechny filmy vyrobené mimo USA, které avizoval americký prezident Donald Trump, by na české producenty určitě mělo dopad, ale ne likvidační. Řekl to předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. Odhadl, že americké zakázky tvoří asi polovinu ze všech zahraničních v tuzemsku. Ministerstvo kultury bude analyzovat, jak by českou audiovizi případná americká cla ovlivnila.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Agathu Christie oživila AI, ale zločin to není

Jako by vás učila ona sama, tvrdí britská platforma BBC Maestro o kurzu psaní detektivek, který vede Agatha Christie – stvořená umělou inteligencí. Virtuální dvojnice nejslavnější a nejprodávanější autorky detektivních příběhů vznikla se svolením jejích dědiců. A mohla by sloužit jako příklad etického používání AI.
před 23 hhodinami

Na kolena. V Městském divadle Brno hrají Šakalí léta

Městské divadlo v Brně uvádí Šakalí léta. Původně filmový muzikál z období padesátých let vznikl na motivy povídek spisovatele Petra Šabacha.
včera v 16:25

Beatnik Ginsberg se stal v Praze králem majálesu, pro StB byl ale chroustem

Pobyt amerického básníka Allena Ginsberga v Praze na jaře 1965 poznamenal nejen jeho samotného, ale také českou kulturu. Od této návštěvy uplynulo šedesát let – a byla to skutečně jízda jako na tobogánu, nahoru i dolů, oslavování oficiální i neoficiální, obdiv, volba králem majálesu, komunistická i prezidentská zášť, zájem StB a nakonec vyhoštění.
3. 5. 2025

Utajený kardinál a zákazy mobilů? Skutečné konkláve budí zájem o to filmové

Jeden Oscar a k tomu sedm dalších nominací se jistě počítá k úspěchům filmového dramatu Konkláve. Nicméně pozornost k příběhu z Vatikánu přitáhla především smrt papeže Františka. Stoupl nejen divácký zájem o filmové Konkláve, ale hojnější jsou i debaty, co má zákulisní napětí předepsané scénářem společného se skutečnou volbou nové hlavy katolické církve.
2. 5. 2025
Načítání...