Jiří Stránský je spisovatelem i díky vězení

Praha - Tvrdé roky v komunistickém vězení přinesly Jiřímu Stránskému i jednu pozitivní věc - rozhodl se vážně věnovat psaní. I když dlouhá léta nemohl publikovat, literaturu neopustil. Spisovatel, scenárista a překladatel, který vešel do širšího povědomí zásluhou televizního seriálu Zdivočelá země a filmu Bumerang, se narodil 12. srpna 1931.

Literární sklony se u něj projevily už na gymnáziu: „Hrozně mě bavilo si vymýšlet, fabulovat. Stačilo, abych jako kluk viděl, že někdo šel a zakopl, a hned jsem si dokázal vymyslet celý příběh, co by se mohlo stát. První šestisetstránkový román jsem vyťukal dvěma prsty v sedmnácti letech. K psaní mě přinutily i dramatické osudy rodiny, které jsem chtěl zachovat pro potomky.“

Stránského tvorba vychází ze zkušenosti člověka, který byl za komunistického režimu dvakrát ve vězení. Napsal řadu próz (mimo jiné Povídačky pro Kláru, Aukce, Přelet, Tichá pošta) a scénářů (Tábor Černého delfína, Bumerang, Kousek nebe a další). Je rovněž spoluautorem dokumentu Ztráta paměti. Píše rozhlasové hry, fejetony a překládá z angličtiny beletrii. V roce 2007 vydal novelu Stařec a smrt, ve které se muž vyrovnává se smrtí své ženy.

Jiří Stránský se narodil 12. srpna 1931 v Praze. Jeho otec pocházel ze starobylého českého šlechtického rodu, matka byla dcerou agrárního politika Jana Malypetra, prvorepublikového předsedy vlády a sněmovny. Právě od matky, absolventky divadelní konzervatoře, získal Jiří Stránský vztah k umění a literatuře.

Jako student gymnázia se zapojil do květnového povstání v roce 1945. Jeho otec byl za války vězněn v Osvětimi a pak znovu zatčen v roce 1948. V roce 1950 byl zatčen i Stránského bratr Jan. Sám Jiří Stránský byl donucen opustit těsně před maturitou gymnázium a v roce 1952 byl jeho rodině zkonfiskován dům a musela se vystěhovat z Prahy.

Doktor vězeňských věd

Poté narukoval k Pomocným technickým praporům (PTP) a v roce 1953 byl zatčen a odsouzen za velezradu. Propuštěn byl až v roce 1960 na amnestii. Ve vězení, kde poznal řadu literátů, se utvrdil v rozhodnutí psát. „Měl jsem vlastně v životě velké štěstí,“ tvrdil později Stránský, „protože jsem v prvním vězení seděl s elitou národa a vystudoval jsem tam. Disputace na takové úrovni třeba o estetice nebo o renesanci se asi nedaly na začátku padesátých let slyšet jinde než v kriminále.“ Často mu v životě připisovali titul doktor, takže se tomu musel bránit. „Jestli jsem něčeho doktor, tak jedině vězeňských věd,“ říká se smíchem.

„Za totáče mi říkali, že jsem idiotskej optimista. Ani jednou jsem nezapochyboval, že bych se nedožil svobody.“ /Jiří Stránský/

V roce, kdy byl propuštěn z vězení, se oženil. Jeho loni zesnulá manželka Jitka byla akademická architektka. Narodily se jim dvě děti - syn Martin a dcera Klára. Vztah mezi Stránským a jeho manželkou byl silný a trvalý, již před svatbou jej sedm let navštěvovala ve vězení. V rozhovoru pro Lidové noviny Stránský řekl: „Mám jí jako korektiv pořád, i když tu fyzicky není. Vypadám třeba jako blázen, ale povídám si s ní. To že s ní mluvím, mě nedrásá, ale uklidňuje…. Taky kvůli ní jdu vysávat byt. Jako mužskej bych to nedělal, ale jako její manžel prostě jdu.“

Do roku 1963 pak pracoval jako kopáč, betonář a železář v podniku Vodní stavby. Posléze se stal asistentem pražského Filmového studia Barrandov a v letech 1965 až 1973 byl zaměstnancem podniku Benzina. Externě pracoval jako dramaturg ve filmu a televizi.

V první polovině 70. let byl podruhé uvězněn. V procesu se zaměstnanci Benziny byl odsouzen za údajné machinace a ve vězení strávil dva roky. Po propuštění pracoval jako jevištní technik a jevištní mistr Státního souboru písní a tanců. Po roce 1989 byl vedoucím zahraničního oddělení Českého literárního fondu.

V roce 1990 se stal členem českého PEN klubu a od roku 1992 byl 14 let jeho předsedou. Je členem Konfederace politických vězňů. Od února 2000 až do roku 2006 byl členem Rady Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj kinematografie. V roce 2001 mu prezident udělil medaili Za zásluhy. O deset let později obdržel za dlouholetou práci pro skautské hnutí nejvyšší skautské ocenění - Řád Stříbrného vlka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knížák byl výrazná osobnost a budil kontroverze, vzpomíná kulturní scéna

Výtvarník Milan Knížák byl podle oslovených představitelů české kulturní scény výraznou osobností, která se zasloužila o Akademii výtvarných umění a ovlivnila řadu studentů. Zároveň však budil kontroverze. Někdejší ředitel pražské Národní galerie a bývalý rektor Akademie výtvarných umění (AVU) zemřel v neděli ráno ve věku 86 let.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zemřel výtvarník a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák

Zemřel výtvarník a hudebník Milan Knížák, někdejší rektor pražské Akademie výtvarných umění (AVU) a bývalý ředitel Národní galerie (NG). Bylo mu 86 let. Knížák patřil k tvůrcům, kteří výrazně ovlivnili československou i českou výtvarnou scénu. Jeho umělecké aktivity zahrnovaly výtvarné umění, hudbu, architekturu, design, módu, poezii a fotografie. O jeho úmrtí informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), bývalý spolupracovník exprezidenta Václava Klause, se kterým se Knížák přátelil.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Hongkong cenzuruje knihy. Úřady se zaměřují na nezávislé vydavatele

Po médiích, školách a opozičních stranách se hongkongské úřady zaměřují na nezávislá knihkupectví a vydavatele. Během několika měsíců policie provedla sérii razií v obchodech s takzvanou závadnou literaturou. Jde o důsledek zákonů o státní bezpečnosti, které mají podle vlády přinést městu stabilitu.
před 21 hhodinami

Vyprávěj mi, Múzo, o muži, který dostal Homéra do memů

Divácký zájem o historické filmové drama Odyssea přitáhl pozornost sociálních sítích ke stejnojmennému starořeckému eposu. Lidé „mučí“ režiséra snímku Christophera Nolana sledováním jeho výpravného velkofilmu na miniaturních displejích a utahují si z amerického přízvuku hlavního hrdiny. A díky filmu a internetu navíc objevují původní Homérovy verše, které se tak dostávají na dohled současných bestsellerů.
24. 7. 2026

Letní filmovou školu zahájí Wirbel, přijede Ocelot či Lábus

V Uherském Hradišti začíná padesátý druhý ročník Letní filmové školy (LFŠ). Nesoutěžní přehlídku zahájí snímek Wirbel režiséra Tomáše Hubáčka. Mezi hosty festival přivítá francouzského režiséra animovaných filmů Michela Ocelota nebo herce Jiřího Lábuse.
24. 7. 2026

Česky je k mání Murakamiho předposlední román. A už napsal další

Miluje Beatles, jazz, kočky, plavání a běhy na dlouhou trať. Napsal přes čtyřicet knih – od románů, přes povídky až k esejům. Jeho dílo přeložili do desítek jazyků a na kontě má desítky milionů prodaných výtisků. To z Harukiho Murakamiho dělá pravděpodobně nejčtenějšího japonského spisovatele současnosti. Jeho zatím předposlední román teď vyšel v českém překladu pod názvem Město a jeho nejisté zdi.
24. 7. 2026

Jako „hrané Městečko South Park“. Vzniká seriál o a pro generaci Z

Česká televize připravuje nový komediální seriál G.O.A.T. Je o generaci Z. Parta středoškolaček, které závodně cvičí aerobik, v něm narazí na chatbot slibující, že jim splní přání.
23. 7. 2026

S tátou jsme solidarizovali, vzpomíná na Ludvíka Vaculíka syn

Sto let uplynulo 23. července od narození spisovatele Ludvíka Vaculíka. Bývá charakterizován jako individualistický, vyhraněný vlivný intelektuál i samorost. V Událostech, komentářích přidal pohled na tohoto známého autora jeho syn, publicista Ondřej Vaculík.
23. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.