Pražská Galerie Rudolfinum připravila dosud nejrozsáhlejší výstavu všestranného výtvarníka Jiřího Příhody. Prostory výstavního prostoru proměnil umělec téměř k nepoznání, pomocí svých objektů přestavěl jednotlivé sály.
Výstavu v Rudolfinu nazval Příhoda Void, tedy Prázdnota. Toto slovo charakterizuje jeden ze zájmů umělce, který svými díly zkoumá prostor, objem, hmotu i její nepřítomnost, ale také chce, aby umění bylo fyzické a aby ho divák co nejvíce prožil.
Vstoupit lze do duny, moře i věže
Díky Příhodovým instalacím se může dostat například do Pouštní bouře. Napodobeninu skutečné písečné duny v reálné velikosti pojal výtvarník jako možný filmový záběr. Dílo Potopa je zase napodobením zvlněného moře, opět v měřítku 1 : 1, přičemž návštěvníci mohou pod vlnami pobýt.
V galerii mohou také vystoupat na plošinu těžební věže nebo se dostat téměř pod strop sálu, do „půdy“ uměle vytvořené dva a půl metru nad podlahou výstavního prostoru. Sestoupit lze i do nosné konstrukce, kde zešeřelé zákulisí budí dojem, že se člověk omylem ocitl v technickém zázemí. Jiří Příhoda počítá s tím, že přestavením dispozic návštěvníka znejistí. „Nebude už fakt vědět, kde je,“ přeje si.
Nač popisky
Aby vytváření nových dimenzí a významů umělec ještě napomohl, chybí na výstavě Void jakékoliv popisky. „Chci, aby byla intuitivní. Ve výtvarné obci samozřejmě lidé ví, jak ty věci číst. Ale pro neškolené diváky je důležité, aby se na výstavu podívali bez jakéhokoliv návodu,“ vysvětluje Příhoda.
Nerozptylování pozornosti návštěvníků sáhodlouhými popisky je podle ředitele Galerie Rudolfinum a kurátora Petra Nedomy důležité zejména v současné době. „Všechno je silně kontextualizováno, pořád v nějakých souvislostech, ale dílo musí stát tady samo o sobě,“ nepochybuje.
V „prázdnotě“ Jiřího Příhody se návštěvníci mohou ztrácet až téměř do konce srpna.
