Praha – Opera Nová země byla pro Národní divadlo napsána už ve 30. letech minulého století. K jejímu kontroverznímu příběhu se však divadelníci odvážili přistoupit až letos. Opera vycházející z díla ruského spisovatele Fjodora Gladkova totiž vypráví o drsné kolektivizaci sovětské vesnice. Zazní v poloscénickém provedení a diváci ji v páteční premiéře budou moci zhlédnout pouze jednou.
Prvorepublikové ministerstvo školství a národní osvěty z moci přední a z politických důvodů operu zakázalo. U ledu tak ležela téměř osmdesát let, po chuti nebyla ani komunistickému režimu, který nehodlal otevřeně promluvit o hladomoru na Ukrajině. Teď se ale dílo Aloise Háby zařadilo do programu Roku české hudby.
„Hába se u nás moc často nehraje, přitom ve světě je jeden z nejznámějších,“ prohlásil režisér představení Miroslav Bambušek. „Byl to velký experimentátor,“ dodává, což by částečně mohlo vysvětlovat výběr tématu ze Sovětského svazu, který trpěl ve třicátých letech obrovským hladomorem. „Opera Nová země je o zakládání kolchozu na Ukrajině. Když se člověk tím tématem začne zaobírat, tak třeba zjistí, proč to na Ukrajině vypadá tak, jak to tam vypadá,“ tvrdí Bambušek, jenž spolupracoval s uměleckým ředitelem Opery Petrem Kofroněm poprvé.
Opera je na provedení náročná a zpěváci mají dost starostí s partiturou. Režisér proto oslovil dvanáct herců z nezávislého prostředí, kteří mají vytvořit kontrast k tomu, o čem se zpívá.
Předlohou pro libreto Ferdinanda Pujmana byla povídka ruského prozaika Fjodora Gladkova napsaná po jeho návštěvě komuny Avangard na Ukrajině v roce 1928. A právě libreto veřejnému uvedení nepomohlo.
„Hába byl vždycky tak trochu mimo. Se svými čtvrttóny, konstruktivismem, atematičností i svým vztahem k socialismu, který byl podezřelý všem režimům,“ říká dirigent Kofroň. „Nakonec oslavovat vznik nového člověka v Sovětském svazu úvodní scénou sovětského hladomoru a kanibalismu se opravdu neshodovalo s učením V. I. Lenina a J. V. Stalina, ba ani Klementa Gottwalda,“ dodává.
