Dvě vdovy Bedřicha Smetany přinesly do českého prostředí nový druh opery. Skladatel se při tvorbě této konverzační salonní veselohry inspiroval francouzským žánrem opéra-comique. Komičnost je ovšem jen dočasná, jedním z témat opery je i smrt a vyrovnání se s ní. Od červnové premiéry se lze se Dvěma vdovami seznámit i v Národním divadle moravskoslezském (NDM).
Jedna myslí na smrt, druhá na život. Národní divadlo moravskoslezské představilo Dvě vdovy
Dvě vdovy byly poslední operou, kterou měl její autor možnost slyšet. Premiéra se konala v březnu 1874 v Prozatímním divadle, na podzim Smetana přišel zcela o sluch. Přesto na opeře dále pracoval, definitivní a od té doby nejčastěji uváděnou verzi představil až o tři roky později.
„Smetana Dvě vdovy původně komponoval jako zpěvohru, to znamená uzavřená hudební čísla, která byla proložena prózou. V pozdější době dokomponoval recitativy, což je v podstatě konverzace mezi zpěváky, které jsou zpívané. Je to do jisté míry taková improvizace,“ připomíná autor hudebního nastudování Marek Šedivý.
Libreto napsal Emanuel František Züngel podle vlastního překladu stejnojmenné francouzské jednoaktovky. Zůstala francouzská salonní lehkost, elegance a vtip, děj ale přenesl do českého prostředí a počeštil rovněž jména hlavních postav.
Liší se vdovy i dějství
Hlavní hrdinky se ocitly ve stejné situaci – ovdověly. Každá se ale se ztrátou manžela vyrovnává po svém. „Anežka prezentuje princip memento mori, tedy pamatujme na smrt, nechce se ve svém životě posunout dál. Karolina, která prezentuje princip carpe diem, si naopak chce užít dne, zapomínat na minulost,“ vysvětluje slovinský režisér Rocc, který se ujal ostravského nastudování.
Nový muž na scéně zamíchá nejen vztahem mezi dvěma ženami, ale i jejich vnitřním nastavením. S druhým dějstvím se promění celková atmosféra opery. Zatímco první se blíží operetnímu stylu, druhé se noří do psychologického příběhu. Tomu Rocc, jenž je také autorem scény, přizpůsobil i scénografii: klasickou dobovku vystřídá přiblížení k dnešnímu člověku.
„První jednání se odehrává jako divadlo na divadle, druhé probíhá v backstagi. Vyříkáváme si svoje problémy, jako bychom je řešili v normálním životě, třeba někde v bufetu nebo šatně,“ popisuje sopranistka Soňa Godarská. V roli Karoliny se střídá s Ladou Bočkovou. Druhou vdovu alternují Veronika Rovná a Lívia Obručník Vénosová.
Smetanovy opery kompletně
Dvě vdovy jsou poslední premiérou Národního divadla moravskoslezského v této sezóně, ale ne poslední Smetanovou operou, kterou diváci ostravské scény uslyší. Na repertoáru už je Hubička, v příští sezoně chystá operní soubor Prodanou nevěstu a Dalibora. V roce 2024, na který připadají kulatá výročí Smetanova narození i úmrtí, uvede NDM ve dvou cyklech všechny jeho opery. Majestátní Libuše zazní v koncertním provedení s Janáčkovou filharmonií Ostrava.
Národní divadlo moravskoslezské představilo Dvě vdovy (zdroj: ČT24)