Praha - Projekcí snímku vracejícího se k loňským volbám v Íránu a předáním ceny Homo Homini začal 12. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Během týdne nabídne v Praze 101 filmů z více než 30 zemí světa, poté budou mít příležitost zhlédnout vybrané filmy zájemci ve 29 městech České republiky. Česká televize jako hlavní mediální partner připravila internetový speciál, na němž zájemci kromě informací o festivalu naleznou volně ke zhlédnutí deset oceněných snímků z předešlých ročníků. Novinkou je projekt portálu ČT24, který bude na stránkách www.ct24.cz od 12. března živě přenášet vybrané diskuse z promítacích sálů. V přímém přenosu portál zprostředkoval také slavnostní zahájení z Pražské křižovatky, záznam večera zde.
Snímky a následné besedy se budou vedle situace v Íránu věnovat například Barmě nebo Afghánistánu, chybět nebudou ani české filmy. Festival uvede mimo jiné snímek Nevítaní - časosběrný dokument sledující životy několika lidí, které kvůli jejich zdravotnímu postižení rodina už v porodnici opustila a umístila do ústavu, AUTO*MAT věnující se dopravní situaci v Praze a premiéru bude mít na festivalu snímek Pavla Štingla Šil jsem u Kubiše. Ten pojednává o dvaadevadesátiletém Aloisi Denemarkovi, který osobně znal jednoho z atentátníků na říšského protektora Reinharda Heydricha Jana Kubiše. Nacisti Denemarkovi vyvraždili rodinu, komunisti ho zavřeli do vězení, přišel o dceru, přesto si zachoval lásku k životu.
Cenu Homo Homini za boj o lidská práva získají letos od společnosti Člověk v tísni dva íránští studentští vůdci Madžíd Tavakolí a Abdolláh Momení. Osobně si ji nepřevezmou, jeden z nich si odpykává osmapůlletý trest ve vězení, druhého čeká soud. Zahajovací snímek Dny zelených nadějí popisuje zklamání, které přineslo stoupencům íránského opozičního hnutí volební vítězství Mahmúda Ahmadínežáda, i vlnu následných represí. Festival přinese také film Basídž, v němž se režisér snaží proniknout do světa fanatických členů islámských náboženských milicí, takzvaných basídžů. Snímek Zemřít ukamenováním se pak soustředí na příběhy íránských žen, které unikly smrti ukamenováním, nehumánnímu způsobu popravy, jehož praxi se vláda snaží zatajit. Program festivalu
Diváci Jednoho světa se mohou dozvědět více také o situaci v Barmě. Pomůže jim k tomu například film Z Barmy až na Mars pojednávající o uprchlících z barmsko-thajské hranice, kteří se dostanou do Evropy. Barmské centrum Praha chystá k tématu debaty na školách a vyhlásí sbírku na pomoc Barmáncům. Česko jako jedna z evropských zemí přijímá barmské uprchlíky. Podle Barmského centra Praga bylo v říjnu 2008 a únoru 2009 do ČR v rámci vládního programu přesídleno 43 Barmánců.
Filmy budou soutěžit ve dvou kategoriích - v hlavní soutěži a v kategorii Máte právo vědět. V hlavní mezinárodní porotě zasedne dánský dokumentarista Anders Ostergaard, který loni dostal na festivalu Jeden svět Zvláštní cenu Václava Havla za dokument o revoluci v Barmě. Rozhodování se zúčastní také ruská režisérka Máša Novikovová, která natočila film o novinářce Anně Politkovské. Dalším členem poroty bude zakladatel varšavského lidskoprávního festivalu Watch Docs Dariusz Kowalski. O vítězích rozhodne také česká dokumentaristka Linda Jablonská a britská ekologická aktivistka Franny Armstrongová. Její dokumentární debut Kauza McDonald's (1997, 2005) byl v roce 2007 Britským filmovým institutem zařazen mezi Deset dokumentů, jež změnily svět.
