Praha – Děkan FAMU Pavel Jech byl příjemně překvapen, když se dozvěděl, že časopis Hollywood Reporter označil pražskou FAMU za nejlepší filmovou školu v Evropě, sedmou na světě. Ačkoliv nezpochybňuje, že v Čechách si už prestiž škola vydobyla, je pro něj příjemné, že její kvalitu uznali i v Hollywoodu. Sám Pavel Jech vystudoval na Kolumbijské univerzitě v New Yorku u Vojtěcha Jasného. Tato škola se v žebříčku časopisu umístila až na osmém místě hned za FAMU. O studium na FAMU má podle Jecha zájem mnoho zahraničních studentů, výuka je ale v češtině. Pokud zahraniční studenti zvládnou studium, je pro ně škola zadarmo. „Obzvlášť z upřímnosti českých lektorů bývají překvapeni američtí studenti. Ve Spojených státech se totiž platí školné, a tak se učitelé radši zdráhají své studenty kritizovat,“ srovnal studium v Čechách a za oceánem Jech v pořadu Před půlnocí.
FAMU versus americké univerzity
Jech vidí hlavní rozdíly mezi americkými filmovými školami a FAMU v tom, že ty americké jsou většinou pouze katedrami velkých kamenných univerzit, jejichž primární zaměření nebývá jen filmové. Naopak FAMU a některé polské a ruské školy vznikly jako samostatné filmové školy. Tradice amerických univerzit je také kratší, pohybuje se okolo dvě stě padesáti let.
Univerzita American Film Institute (AFI), která v hodnocení Hollywood Reportera zvítězila, sídlí přímo v Hollywoodu, podobně jako většina škol z první desítky. Jedním z jejích prvních děkanů byl bývalý děkan FAMU František Daniel. Ten vyučoval například i Davida Lynche, který o něm prohlásil, že to byl jeho nejlepší učitel. Časopis se při výběru soustředil i na to, kolik významných tvůrců školy vyprodukovaly. V případě AFI to byli například David Lunch, Terrence Malick, či Daren Arnofsky.
Nejen AFI, ale i další, komerčnější americké univerzity se zaměřují na výuku umělecké stránky filmařiny. Podle Jecha je to záměrné. „Tvůrci sice potřebují ke své práci podporu businessu, ale aby mu mohli dobře sloužit, jejich primární zaměření musí být na umění.“
Studium v češtině je zdarma pro všechny studenty
O studium na FAMU má zájem mnoho zahraničních studentů, výuka je ale v češtině. Pokud zahraniční studenti zvládnou studium, je pro ně škola zadarmo. Oproti studiu na amerických filmových školách má podle Jecha FAMU hned několik výhod. Svojí výjimečnost staví na inspirativním prostředí, upřímnosti pedagogů směrem ke studentům a převaze praxe nad vysedáváním na přednáškách.
Obzvlášť z upřímnosti českých lektorů bývají překvapeni američtí studenti. Ve Spojených státech se totiž platí školné, a tak se učitelé radši zdráhají své studenty kritizovat. Škola má však i katedru FAMU International, na které se přednáší v angličtině. Vyučují lektoři, kteří mluví anglicky, tato výuka je však zpoplatněná.
Úspěchy českého filmu ve světě
Jako třetí se v žebříčku objevila čínská Pekingská škola. O té je známo, že ze zhruba sta tisíc uchazečů vybírá pomocí velmi přísných kritérií pět set nových studentů ročně. Podle Jecha mají Číňané velmi kladný vztah k českému animovanému filmu. Na nedávném filmovém festivalu tam miliony lidí vidělo například film studentky FAMU s názvem „Chybička se vloudí“.
FAMU se za hranicemi Česka proslavila zejména díky takzvané „Nové vlně“ a občas panuje názor, že dodnes nevystoupila z jejího stínu. Podle Jecha Nová vlna sice znamenala významný předěl a filmy z tehdejší doby ho zaujaly již v osmnácti, nedá se však určit kdy a zda vůbec skončila. Někdejší tvůrci jsou mnohdy stále mezi námi a někteří dodnes na FAMU vyučují, například Jan Němec (Démanty noci, Perličky na dně, Podvodníci). Filmy z tehdejší doby podle něj spojovala upřímnost a hledání nové vize. Právě v tom vidí spojitost i s dnešní atmosférou na škole.
Proč není naše filmová produkce kvalitnější?
V Čechách často zaznívají nářky nad tím, že se u nás nenatáčí filmy se zásadními tématy. Podle Pavla Jecha je na vině chybějící odvaha v komerčním zázemí filmové tvorby. Přesto si myslí, že běžný český film je kulturnější a má všeobecně vyšší úroveň než obdobná americká produkce. Laťka je u nás nastavena výš. Spoluodpovědný je však i divák, který na točení kvalitnějších filmů nevyvíjí dostatečný tlak. Společnost možná ještě není připravena na větší katarze, které by filmy mohly zprostředkovat.
Režisér Jan Svěrák bývá poslední dobou obviňován, že kvalita jeho díla má sestupnou tendenci. Pavel Jech s tím tak úplně nesouhlasí. „Svěrák umí filmařské řemeslo, ačkoliv byl samoukem a na FAMU nikdy nestudoval. Svým studentům pak ukazuje jeho Kolju, jako vzor dobře napsaného scénáře,“ brání Jech Svěráka s tím, že sám doufá, že pokud skončí s filmařinou, vrátí se ke psaní.
Emigrantem v kojeneckém věku
Jech se narodil v komunistickém Československu, ale žil zde jen dva měsíce, než s ním rodiče utekli na Západ. Emigrovali do Spojených států, kde Jech následně vyrůstal a studoval. Původně studoval dějiny Evropy a Ameriky. Po dokončení bakalářského studia se vrátil zpět do vlasti. To už bylo po roce osmdesát devět, takže i jako dítě emigrantů bez potíží začal studovat na FAMU, kde si dále rozšiřoval vzdělání. V roce 2008 se stal na stejné škole děkanem.
