Je to ještě fotografie? Fotografické proměnné Müllera-Pohleho

Praha - Zvědavost, kreativita a touha po svobodě. Tři základní důvody, kvůli kterým se Andreas Müller-Pohle rozhodl fotografovat. Fotí už téměř čtyřicet let a neustále zkouší nové postupy. Retrospektiva jeho tvorby v pražském Domě fotografie je zároveň i přehledem vývoje tohoto média v druhé polovině dvacátého století.

Rané fotografie Andrease Müllera-Pohleho - černobílé, komponované, focené na klasický analog - ostře kontrastují s jeho novějšími projekty z digitálního věku. Například rozsáhlý Danube River Project (2005/2006) dokumentuje z fotografického, ekologického i kulturního pohledu celý tok nejdůležitější evropské řeky. Volně navazující projekt Hong Kong Waters (2009/2010) využívá náhodné expozice plovoucí kamery a zachycuje neustále rostoucí megalopolis z pohledu vodní hladiny - střet živlu a civilizace. V rozpracovaném projektu Studies on Traffic fotograf zaznamenává prostřednictvím videa pohyb v různých městech světa.  

„Zahrnuji do své tvorby nepřetržitý vývoj fotografie,“ potvrzuje Müller-Pohle. Na teoretické podněty nejen reaguje, ale sám je také vytváří. V roce 1979 založil dodnes vlivný časopis European Photography, v němž publikoval svůj manifest vizualismu a také dopomohl k vydání eseje Za filozofii fotografie filozofa médií Viléma Flussera, která se stala jedním z klíčových textů teorie fotografie dvacátého století.

„Andreasovy fotografie jsou na jedné straně fotografie a na druhé jsou fotografiemi o fotografii, o tom, jak vypadá, jak funguje, jak ji vnímáme, distribuujeme, ničíme, jak v ní lze zachytit celistvost informace,“ doplnil kurátor výstavy Pavel Vančát, že teoretické proměny odráží u Müllera-Pohleho i praxe. „Jeho tvorba pokračuje třicet pět let se stejnou intenzitou a stejnou originalitou a, což není zvykem, docela radikálně se mění - každých pět deset let prodělává až totální transformaci,“ upozorňuje.

K největší proměně fotografie došlo podle Müllera-Pohleho na přelomu devadesátých a osmdesátých let. „Objevili jsme fotografii znovu jako umění, zároveň se ale esteticky vyčerpala,“ domnívá se. „Radikálně se proměnila digitalizací. Vzniká otázka: Je to ještě fotografie?“ ptá se s odkazem k původu slova. V analogovém procesu bylo smyslem fotografie fyzické zapsání informace, její fixace, u digitální fotografie nic takového neplatí - měnit ji a manipulovat s ní je lehké. 

2 minuty
Německý fotograf Andreas Müller-Pohle vystavuje v Praze
Zdroj: ČT24

Svědci a oběti, zrno a plevy

Jeho odpovědí na přechod k „nefyzické“, tedy digitální fotografii v devadesátých letech bylo ničení fotografického „smetí“. V projektu Entropie sešrotoval zhruba třináct tisíc svých fotografií a ze vzniklého odpadu pak vytvořil několik instalací. Dynamickou proměnlivost digitálních procesů odráží i ve své práci - čas, pohyb a proměnu interpretuje v nejrůznějších podobách a významech. 

„Zásadní otázka budoucnosti nezní, jak se bude fotografie vytvářet, ale jak budeme s fotografickými produkty zacházet. Žijeme v době obrovské obrazové nadprodukce a sami nestíháme vnímat, co se na nás valí,“ varuje. „Fotografie se stala ubikvitní záležitostí - nikdy v historii se nefotilo tak často a všude jako dnes.“

Podle Müllera-Pohleho jsme vývoje fotografického média nejen přímými svědky, ale také oběťmi. A je třeba přijít na editorský princip, který by všudypřítomné obrazy třídil - a také informace, protože i jimi jsme zahlceni. „Který by oddělil zrno od plev, jinak se v tom utopíme všichni,“ obává se.

Své novější práce vystavoval v roce 2012 v brněnském Domě umění, pražská výstava nazvaná Koincidence zahrnuje výběrovou retrospektivu ze sedmnácti cyklů a projektů. V Domě fotografie budou k vidění do 29. září. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
před 3 hhodinami

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
včera v 10:00

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
včera v 08:00

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
8. 11. 2025

Safíry z Cejlonu? Loupež v Louvru připomněla koloniální dluhy

U šperků ukradených z Louvru není zajímavé jen, kdo je vzal, ale i kde se vzaly. Objevují se totiž čím dál hlasitější otázky po původu těchto artefaktů. Loupež v pařížském muzeu přitáhla pozornost k jejich koloniální minulosti.
7. 11. 2025

Po Dýchej přišlo Opatruj, druhé posmrtné album Stypky a Bandjeez

Téměř pět let po předčasném odchodu Davida Stypky vychází jeho druhé posmrtné album. Stejně jako v případě předchozí nahrávky Dýchej i písně z novinky Opatruj Stypka skládal a nahrával s kapelou Bandjeez, ale už je nestihl vydat. Zesnulého skladatele a zpěváka připomenou také příští rok koncerty s filharmonickým doprovodem.
7. 11. 2025
Načítání...