Praha – Pohřešovaný židovský rituální předmět si téměř po šedesáti letech našel zase cestu domů. Synagogální oponu z poloviny 19. století postrádalo pražské Židovské muzeum od poloviny 50. let 20. století. Loni v dubnu se ale látka objevila v nabídce newyorské pobočky Sotheby's. Pracovníci pražského muzea ji poznali v katalogu, z aukce byla stažena a muzeum uzavřelo dohodu s majitelem předmětu o jeho předání do hlavního města.
Opona pochází z jihočeské Mladé Vožice. Během druhé světové války se dostala právě do Židovského muzea, které v té době sloužilo jako sběrné místo judaik z území protektorátu Čechy a Morava. Z koncentračního tábora se do Mladé Vožice nevrátil žádný ze sedmdesáti tamních židovských obyvatel. Opona proto setrvala v Praze i po válce, od roku 1956 ji ale muzejníci začali pohřešovat.
Jak se ale nakonec ocitla až v New Yorku, není jasné. Majitelé a sběratelé se po původu uměleckých děl často neptají, což platilo i v tomto případě.
- „Velice si vážím vstřícného postoje a respektu k židovské komunitě v České republice, který v případě zadržené opony zaujali Michael Steinhardt (který ji do aukce nabídl) a newyorská pobočka Sotheby's. Doufám, že jejich jednání si další organizace i jednotlivci vezmou jako příklad,“ řekl předseda federace židovských obcí v Česku Petr Papoušek.
„Předmět je v muzeu symbolem zavražděných lidí, zatímco v jakkoli kvalitní a pečlivě budované a udržované soukromé sbírce by byl pouhým výtvarným artefaktem,“ dodal ředitel Židovského muzea Leo Pavlát. Textilie zdobená výšivkami reprezentuje prý první úspěšnou restituci pohřešovaného rituálního předmětu. Mnoho z nich bylo konfiskováno nebo zavlečeno do zahraničí.
„Přáli bychom si vracet předmětů co nejvíce, smutné je, že často již není komu, od války uplynula dlouhá doba,“ pronesl Pavlát. Doplnil však, že muzeum se jako nestátní organizace snaží rozšiřovat okruh možných restituentů oproti zákonu o zmírněných majetkových křivd způsobených holocaustem, kterým se řídí státní instituce.
