Je tady Nová studená válka

Praha - Nakladatelství Mladá fronta vydalo knihu Nová studená válka novináře Edwarda Lucase. Břitké a nanejvýš znepokojivé líčení toho, jak se Rusko v průběhu posledních let posouvá k samovládě a jak Kreml svou stále agresivnější politikou ohrožuje Evropu, Ameriku a celý svět. Mrazivý bestseller Nová studená válka zkušeného britského žurnalisty objasňuje kremelskou taktiku i slabiny Západu, který se nachází nebezpečně blízko porážky - ale který stále ještě může zvítězit. A Edward Lucas nabízí řešení, jak toho dosáhnout.

Rusko bylo v devadesátých letech nemocným mužem Evropy, závislým na milodarech Západu. Nyní však zemi vládne autoritativní režim v rukou bývalých agentů KGB, kteří mají dost peněz, aby uskutečňovali své ideje. Za Putinovy autokratické vlády využívalo Rusko svých rostoucích příjmů z ropy a plynu, aby splatilo dluhy a získalo si vliv na Západě a aby zneškodnilo kritiku doma i v cizině. Zahraniční firmy jsou vypuzovány ze strategických odvětví v Rusku, zatímco pobočky podniků pod patronátem Kremlu se stále víc prosazují na západních trzích.

Putinovo Rusko umlčuje své kritiky a zastrašuje sousedy. Vražda novinářky Anny Politkovské a emigranta Alexandra Litviněnka vyslala temné varování všem, kdo by se snad chtěli postavit režimu. Pokud se některé země bývalé sovětské říše snaží čelit jeho rostoucímu vlivu, Kreml nasazuje energetickou blokádu, obchodní sankce a internetové útoky, podněcuje místní vzpoury a šíří dezinformace jako za sovětských časů.

Rusko pohrozilo, že namíří své jaderné střely na spojence USA ve východní Evropě, a obnovilo pravidelné narušování leteckého prostoru NATO. Kremelské společnosti sešněrovávají evropský trh s plynem tím, že uzavírají separátní smlouvy s jednotlivými zeměmi. Rusko nejenže provozuje politiku „rozděl a panuj“ v Evropě, ale snaží se také odsunout na vedlejší kolej Spojené státy, svého největšího protivníka z „první“ studené války. Kreml ukazuje zuby.

EDWARD LUCAS

vystudoval London School of Economics a Uniwersytet Jagielloński v Krakově. Od roku 1986 působí jako středoevropský a východoevropský dopisovatel listu Economist a byl přímým svědkem pádu železné opony, rozpadu Sovětského svazu, konce éry Borise Jelcina a vzestupu Vladimira Putina k moci. Nová studená válka je jeho první kniha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...