Jaromír Švejdík: Největším oříškem byla Tereza Voříšková

Praha/Benátky – V letošním hlavním programu 68. mezinárodní filmové přehlídky v Benátkách se objeví i český snímek Alois Nebel. Nedávno dokončený film tvůrců Tomáše Luňáka, Jaroslava Rudiše a Jaromíra Švejdíka tak slaví velký mezinárodní úspěch ještě před svou zářijovou premiérou v českých kinech. Film na motivy stejnojmenné komiksové trilogie vznikl ve spolupráci s Českou televizí.

O filmu se v případě Aloise Nebela začalo uvažovat až několik let poté, co vznikla jeho komiksová podoba. „Oslovil nás Pavel Strnad z Negativu, že se mu líbí atmosféra komiksu. My jsme ale nechtěli, aby to byl hraný film, protože se to k téhle látce nehodilo. Tak jsme dlouho přemýšleli, jakou metodou to udělat,“ vysvětluje Jaromír Švejdík, podle nějž se zmíněná atmosféra ve filmu ještě prohloubila.

7 minut
Rozhovor s Jaromírem Švejdíkem
Zdroj: ČT24

Metoda rotoskopie spočívá v tom, že se film předtočí s živými herci a pokud možno v prostředí, kde se děj odehrává, a pak se obrázek po obrázku překresluje. „Pan Krobot se překresluje výborně. Karel Roden vypadá, že má ostře řezané rysy, ale dal mi hodně zabrat. Největším oříškem ale pro mě byla Tereza Voříšková. Nevím, čím to je, nedá se to určit,“ popisuje Švejdík. Pro usnadnění kresby byli herci při natáčení výrazně nalíčeni. „Bylo to takové expresivní líčení, takový až německý expresionistický film. Zdůrazňovaly se vrásky, herci vypadali docela hororově,“ říká.

Alois Nebel podle svých tvůrců přiláká nejen fanoušky kapely Priessnitz nebo milovníky komiksů. Potenciální publikum vidí například i v „mladých intelektuálech“. Na 68. ročník mezinárodního filmového festivalu do Benátek míří film podpořit celkem desetičlenná delegace v čele s jeho tvůrci.

Příběh filmu Alois Nebel

začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe (Tereza Voříšková), oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek (Leoš Noha) společně se svým otcem (Alois Švehlík) kšeftují s důstojníky sovětské armády.

Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý (Karel Roden), který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu (Marie Ludvíková). Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
před 5 hhodinami

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 8 hhodinami

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
před 11 hhodinami

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
včeraAktualizovánovčera v 20:26

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
včera v 17:05

Do Česka míří film, jemuž se v Cannes tleskalo 19 minut

Mezigenerační trauma jedné umělecky založené rodiny zvedlo publikum canneského festivalu na nohy na devatenáct minut vyplněných potleskem. Pro české distributory i to může být posvěcením šťastné ruky. Filmy totiž někdy nakupují už roky před premiérou, kdy nemají k dispozici ani scénář, což může přinést obchodní riziko. Jindy vybírají přímo na festivalu.
včera v 10:40

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
včera v 07:00

„Vyčištění“ Postoloprt stálo život stovky Němců. Na vyšetření nebyl zájem, říká Padevět

Těsně po konci druhé světové války, na začátku června 1945, zavraždili českoslovenští vojáci v Postoloprtech minimálně 763 civilistů. Bez soudu byli postříleni a pohřbeni v masových hrobech německy mluvící obyvatelé. Ačkoliv byla dva roky poté zřízena vyšetřovací komise, odsouzen nikdo nebyl. K událostem se v nové knize vrací spisovatel Jiří Padevět.
28. 5. 2025
Načítání...