Jana Štěpánková nepadla daleko od stromu

Praha – Herečka Jana Štěpánková oslavuje 6. září 75. narozeniny. Širokou popularitu získala zejména jako představitelka vtipných až sarkastických intelektuálek v televizních seriálech, přestože její srdce patřilo vždy spíše divadlu. Jeden dárek k narozeninám dostala Štěpánková už s předstihem – prezident Václav Klaus ji předal minulý týden Zlatou plaketu za mimořádný přínos jejímu oboru.

„Uděluji ji osobnostem, které v naší zemi něčeho mimořádného ve svém oboru dosáhly a staly se veřejným majetkem,“ řekl prezident. Upozornil, že tato kritéria Štěpánková stoprocentně splňuje i tím, že ji má spousta lidí zafixovánu z jejích nesčetných rolí. „Přejme, aby tomu tak bylo i nadále,“ dodal Klaus.

Jana Štěpánková pochází z herecké rodiny. Umělecké geny podědila po rodičích – herci pražského Národního divadla Zdeňku Štěpánkovi a Eleně Hálkové, vnučce básníka Vítězslava Hálka. „Ať se ale jmenujete jakkoli, jméno je vám na jevišti úplně k ničemu… I režisér by byl sebevrah, kdyby vás obsazoval jen podle slavného jména,“ tvrdí Štěpánková.

Jogínka i Marie Stuartovna

V hereckých stopách šli i její nevlastní bratři – Martin a Petr. Z umělecké branže byl také její manžel – režisér Jaroslav Dudek. Obsadil ji do role jogínské matky „raubířů“ v prvním českém sitcomu Taková normální rodinka. Režíroval také seriál Nemocnice na kraji města, v němž si Štěpánková zahrála doktorku Královou.

K této roli se vrátila ještě dvakrát, v obou pokračováních Nemocnice. Před kamerou debutovala v roce 1952 v dramatu Otakara Vávry Nástup. Celkem vytvořila přes šedesát televizních rolí, hrála mimo již zmíněných také v seriálech Synové a dcery Jakuba skláře nebo v novější Návsi a také v řadě filmů – Dva lidi v zoo, Strašidla z Vikýře či Ďáblova lest.

Především se ale vždy cítila být divadelní herečkou. Plných třicet let své umělecké dráhy spojila s pražským Divadlem na Vinohradech. Nikdy prý nehrála ráda naivky ani netoužila po Shakespearově Julii. Ztvárnila například Janu z Arku v Anouilhově Skřivánkovi, Lízu v Pygmalionu, Iokasté v Oidipovi. Slavná byla její Emilia Marty ve Věci Makropulos a ve hře Ať žije královna! její vinohradská Marie Stuartovna.

Po skončení vinohradského angažmá si Jana Štěpánková dala od divadla delší pauzu a věnovala se televizní a filmové práci. Koncem roku 2008 přijala roli v pražském Divadle Na Jezerce a na divadelní prkna se vrátila ve hře Paní plukovníková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
před 4 hhodinami

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
15:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026
Načítání...