Jana Koubková? Oh, yes! I když každá skladba jiná ves

Nejen že v dubnu vydané bilanční a také narozeninové dvojalbum Jazz? Oh, yes! Jany Koubkové nabízí výtečnou muziku, zároveň – možná překvapivě – dosvědčuje, jak široký záběr zpěvačka má. A také, s jakým přehledem a jistotou se na všech svých hudebních výletech pohybovala.

K potvrzení této chvály by stačilo pustit si prvních pár skladeb. V úvodní, jíž je saxofonistou Viktorem Kotrubenkem upravená lidovka Do lesíčka na čekanou a na níž Koubkovou doprovází Jazz Half Sextet, slyšíme skatující zpěvačku, přičemž v netradičně pojaté skladbě s kontrapunktem zpěvu a saxofonu, a vlastně i basy, krásně vynikne Koubkové zastřený hlas. Ve druhé, jíž je živá nahrávka Golsonovy Little Karin, na níž Koubkovou doprovází Jazz Sanatorium Luďka Hulana, přičemž v krásně nosné hardbopové kompozici vyniká nejen sama zpěvačka, ale dojde i na saxofonové sólo Eugena Jegorova, samozřejmě nelze nezmínit basu pana kapelníka.

A konečně, třetí nahrávkou je píseň Dana Fikejze Ty papuče v podání skupiny Horký dech, hravá kompozice s rychlými figurami klavíru i náhlými změnami tempa, lehce ovlivněná vlnou jazz-rocku – a můžeme přidat ještě čtvrtou, evergreen A Child Is Born Thada Jonese, baladu, v níž se vedle oslavenkyně blýskne i Michal Gera na křídlovku. Vedle sebe tak máme zvláštní lidovku, jazz let padesátých i šedesátých, a konečně i sedmdesátých – co skladba i kapela, to „jiná ves“, ani jedna však nepůsobí nepatřičně. A ještě jedna zajímavost: všechny byly nahrány v rozmezí tak roku a půl…

Na dvojalbu ale najdeme i další perly, například rozvernou Byla jedna holčička, velký hit z roku 1944, otextovaný Janem Werichem, již Koubková zpívá společně s vokálním – a výtečně swingujícím kvartetem – Hot tety. O doprovod se tentokráte postaral orchestr Karla Vlacha, za zmínku rozhodně stojí písně z alba Horký dech Jany Koubkové z roku 1982, na němž ji doprovázejí kytarista Michal Pavlíček a bubeník Jiří Hrubeš, oba z estébáky rozehnaného Pražského výběru. Výsledků této velice vydařené spolupráce, jež bohužel nevyšla na CD, najdeme na výběru více, například Něžná, étericky rozjímavá skladba, jež by se jistě líbila Johnu McLaughlinovi, Pipu si napsala Koubková sama a vedle jejího skatu stojí hlavně na perkusích, hlas se rozlétává a střídá polohy, jakoby v dialogu se sebou samým (a sebou samou).

Po celou svou dosavadní pěveckou dráhu se Jana Koubková nebála experimentovat, zkoušet různé nástrojové kombinace, důkazem je například nahrávka Kročej z roku 1985, na níž ji doprovází Vitouš trio v zajímavém složení zpěv, bicí a violoncello – opět se potvrzuje, co všechno dokáže Jana Koubková se svým tvárným hlasem, přičemž se ovšem nikdy nejedná o nějaké samoúčelné exhibice, „hlasová cvičení“ , to ani náhodou. A navzdory možná zažité představě, Koubková, to že je ta, co jen tak zpívá, co jí právě napadne, najdeme na dvojalbové kompilaci i písně jasně hitového charakteru, jako třeba Zas přišla chvíle z roku 1987, ale i nejnovější Chtěla sem víc než ty z letošního roku.

Jana Koubková
Zdroj: ČT24/Supraphon

V každém případě je ohlédnutí za nahrávkami Jany Koubkové velice příjemným a také poučným zážitkem – ukazuje se, jak často máme nějakého interpreta zafixovaného v jedné škatulce, a jak dobré je z ní vystoupit. A samozřejmě, je to spousta báječné muziky, čtyřicet pohledů na jediného tvůrce, čtyřicet portrétů – a jeden vydařenější jak druhý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...