Jan Švankmajer vede výstavní dialog se světem

Praha - Jan Švankmajer ze zásady narozeniny neslaví, ostatní ale na jeho jubileum nezapomínají. V zahraničí blížící se osmdesátiny tohoto nezaměnitelného surrealistického filmaře a výtvarníka připomínají aktuálně Česká centra. Výstava Možnosti dialogu - mezi filmem a volnou tvorbou bude ale čtrnáct dní k vidění i v Praze.

Panelová výstava vychází ze stejnojmenné knihy kurátorské dvojice František Dryje – Bertrand Schmitt, která také připravila tento průřez Švankmajerovou tvorbou. Poukazují v něm na propojenost jeho filmů s ostatními tvůrčími, zejména výtvarnými projevy.

„Pokusili jsme se v jakési významové i výrazové zkratce plasticky ilustrovat některé výrazné aspekty a souvislosti Švankmajerovy tvůrčí metody a jejích principů, což po mém soudu může fungovat jako impuls k bližšímu nahlédnutí a k rozvoji vlastního diváckého porozumění tomuto tajemnému tvůrčímu zjevení,“ domnívá se František Dryje.

Nejen výtvarné počiny, ale i projekce surrealistických filmů Jídlo, Něco z Alenky a Přežít svůj život představují Švankmajera na výstavě jako originálního výtvarníka a průkopníka filmového surrealismu v Československu, jenž se nebál proniknout do svého podvědomí a o démonech, které tam našel, promluvit vlastní řečí.

Jeho cestu k umění odstartovalo loutkové divadlo, které dostal v devíti letech jako vánoční dárek. Na začátku ho nic jiného než divadlo nezajímalo, ale pak koncem 50. letech pronikl do světa kinematografie při spolupráci na snímku Johannes Doktor Faust.

Nahrávám video
Jan Švankmajer - originální filmař na výstavě
Zdroj: ČT24

Do svých filmů - stejně jako předtím do koláží nebo kreseb - vtělil Švankmajer setkání se surrealismem, tvorbu imaginárního přírodopisu a posedlost hmatem. Svoji vizi světa v sobě i kolem sebe reprodukoval bez kompromisů. Vynalezl vlastní filmový jazyk a bezděčně šokoval už v době, kdy to ještě nebylo v módě. Třeba svou neskrývanou obsesí z jídla, která má kořeny v jeho dětství.

Švankmajer, jenž odmítl převzít státní vyznamenání, protože je surrealista, ze všeho nejvíc věří v moc imaginace. I v osmdesáti má stále co říct, jen podle něj není nikdo, kdo by naslouchal. Ideologii komunismu nahradila ideologie konzumu, obává se. Je to jeden z důvodů, proč je pro něj stále těžší získat prostředky na další film. 

K narozeninám, které oslaví 4. září, tak místo premiéry dostal výstavu. Jeho tvorbu Česká centra dosud představila v Limě, Sydney a Melbourne. Po chvilkové zastávce v Praze (do poloviny září v Galerii Rytířská) se se Švankmajerovými pracemi seznámí ještě v Sofii, Kodani, Budapešti a Bukurešti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Hudba nemá být jarní vánek.“ Rapper Maniak natáčí album v přímém přenosu

Brněnský rapper Maniak vydá v pátek nové album. V tuto chvíli stále ještě vzniká – v přímém přenosu a za dohledu fanoušků. Do podobného experimentálního projektu se pustil jako první z tuzemských hudebníků.
před 8 hhodinami

Hudba není o dokonalosti, patří k ní risk, říká oceňovaný dirigent Hrůša

Dirigent Jakub Hrůša sbírá světová ocenění a pracuje s předními orchestry. Aktuálně působí jako hudební ředitel Královské opery v Londýně, za dva roky se stane šéfdirigentem České filharmonie. „Je to nádherné spojení intelektu a emoci,“ prohlásil mimo jiné o dirigování v pořadu Hyde Park Civilizace.
před 9 hhodinami

Lidé se loučili s Janou Brejchovou. Pro ČT na ni zavzpomínaly Adamovská či Kolářová

Do pražského kina Lucerna se mohla v úterý veřejnost přijít rozloučit s Janou Brejchovou. Vzniklo zde pietní místo, kde mohli příchozí vzdát hold herečce, která zemřela 6. února. Mělo jít o tichou vzpomínku, nikoliv pohřeb. Na Brejchovou vzpomínali také ve vysílání ČT24 její kolegové a přátelé.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Než se vila v Plzni stala památkou, nový majitel ji zboural

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.
15. 2. 2026

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026
Načítání...