Jan Burian: „Ministr špatné informace špatně vyhodnotil“

Praha - Expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa – to jsou podle Gustava Freytaga základní prvky dramatu. Dá se říct, že Národní divadlo před zahájením své 131. sezony potvrdilo platnost této dramatické stavby a všechny její fáze v průběhu léta poctivě realizovalo. V současnosti všichni zúčastnění doufají, že se ocitli již na konci, že tedy nastala katastrofa, která ovšem v sobě programově nese katarzi, jež prý následuje po dramatickém zážitku ohrožení nebo zla. Protagonisty v této české tragikomedii jsou především Jiří Balvín (v době inscenování úřednický, prozatímní ministr kultury) a Jan Burian (jmenovaný, odvolaný a opět nastolený ředitel Národního divadla), který se v pořadu Interview ČT24 pokusil momentální situaci kýženou katarzi vtisknout.

„Nechci to přeceňovat, ale snad se ukázalo, že můj mandát je dostatečně silný na to, abych mohl pracovat,“ odpověděl Jan Burian na otázku, jak silný se nyní cítí. „Národní divadlo má historicky velmi těžkou pozici. Na jednu stranu má být reprezentativní, vlastně oficiální scénou a na druhou stranu by mělo zachycovat všechny trendy moderního divadla. To je problém, který se táhne s ND již 110 let. Jeden z hlavních úkolů tedy bude znovu definovat, jakou roli v celé té škále uměleckých postupů a estetických názorů má Národní divadlo hrát,“ řekl dále Burian.

Ke svému odvolání pak podotkl, že to rozhodně nečekal a je přesvědčen o tom, že ministr měl špatné informace, které navíc špatně vyhodnotil. „Ministr má být odborník na politiku a jako takový si má umět získat informace a má pracovat s takovými systémy, aby informace byly objektivní. A samozřejmě to se panu ministrovi, to říkám otevřeně, za tu krátkou dobu opravdu nepodařilo,“ podotkl.

Ředitel se následně pokusil relevantní informace, se kterými měl ministr pracovat, jasně zformulovat. „Byla jmenována expertní skupina, která měla několik úkolů. Zaprvé vytvořit koncept ND, zadruhé v uzavřeném výběrovém řízení oslovit vybrané kandidáty. Následně se diskutovalo o šesti jménech, která se později zúžila na tři. Komise s nimi jednala. Probíhala velmi složitá jednání jak s expertní skupinou, tak s ministerstvem kultury. Není tedy pravdou, že jsem byl jediným uchazečem ve výběrovém řízení. A hlavně já jsem nebyl uchazečem, neboť já jsem práci měl, byl jsem na základě své praxe a výsledků osloven.“

V projevu v historické budově ND u příležitosti zahájení jeho 131. divadelní sezony Jan Burian k tomuto tématu řekl: „Události posledních dvou let opakovaně ukázaly, že správa a financování českého profesionálního umění potřebuje změnu a stabilnější prostředí. Divadla musí být řízena odborně a každé politické rozhodnutí se musí opírat o odborná stanoviska. V případě ND je má zprostředkovat nově sestavená garanční rada, právě zapsaná do zřizovací listiny ND.“

Členy garanční rady ND jsou podle jeho informací Václav Postránecký, dramatik Milan Uhde, divadelní ředitelé Stanislav Moša, Jiří Šesták a Eva Kejkrtová Měřičková. Dalším zástupcem rady je rektor Akademie múzických umění Jan Hančil, který informoval o tom, že rada by měla fungovat do té doby, než v souvislosti s transformací ND vznikne správní rada. Předseda vlády v demisi Jiří Rusnok dnes potvrdil, že o organizaci chodu ND rozhodne příští vláda.

Jan Burian dále v ČT24 upozornil na špatný systém odměn umělců na první scéně. Podle něj je nesprávně nastavena péče ze strany zřizovatele, tedy státu. „Ať si někdo zkusí vzít housle a hrát na ně 6 hodin denně. Musíte mít talent a musíte mít vzdělání a to opravdu neumí každý. Je úplně normální, že zřizovatel ve mzdové politice na to hledí a nenutí, byť nepřímo, divadlo nějakým způsobem pravidla obcházet. Podstatné je, že model příspěvkové organizace nevyhovuje. Dlouhá léta tvrdíme, že je potřeba vytvořit buď jinou právnickou osobu, nebo příspěvkovou organizaci transformovat. Na ministerstvu kultury již několik let leží návrh zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, netuším, proč do teď neprošel ani připomínkovým řízením. Zároveň existuje zákon o veřejně prospěšné službě, který by rovněž mohl být uplatněn na některý typ obchodních společností, také nevím, proč se s tím nepracuje,“ podotkl Burian.

„Kdyby se ministerstvo kultury více věnovalo zlepšování systémových podmínek a o něco méně někdy nepříliš dobré personální práci, bylo by nám všem lépe,“ uzavřel rozhovor Jan Burian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...