Jakub Švéda / Ovladače a luminiscenty

Dalo by se říci až světlem přetékající výstava v rozlehlé a vysoké chrámové sešeřelé prostoře je uvozena dvěma kubusy souboru obrazů Exist, zhruba dva roky vznikajících až typických autorových komentářů, kriticky se vymezujících k dnešní postindustriální krajině nejen kolem nás. Jakub Švéda se (chvályhodně a možná hodně zakódovaně) pokouší mapovat svoji intimní reakci na stále komplikovanější životní prostředí, zapojuje do svého sdělení zjednodušenou vizi industriálních dálnic, stopy měst, továren, rafinérií, používá drobné reálné 3D artefakty, dotvářející náš dojem z umazaného prostoru dneška (anebo českého dneška?).

Jak sám kdesi vyjádřil, snaží se dosáhnout vzájemného pocitu rovnováhy, což, jak sám ví a jak je asi i bohužel logicky přesvědčen, je ve finále nemožné. Je to jakýsi aperitiv do velmi působivého, zábavného, ale přesto skepsí naplněného představení, které diváka se svojí panoramaticky otevřenou náručí záhy očekává.

Toto rozporuplné rozpoložení pak proniká celou výstavou, zdánlivě působící jako veselá hra světelných přeludů a technicistních tvarů, které ve zmenšené verzi coby ovladače (a následně luminiscenty) používáme v denním životě stále častěji a vehementněji.

Využití zajímavého a obtížného prostoru pro zdánlivě hravou světelnou show není v žádném případě  jen jakousi kurátorskou radůstkou. Je to prostor pro komplikovaná, bohužel výrazně skrytá sdělení, se kterými Švéda léta pracuje a činí tak svá díla stále složitějšími poselstvími a průniky do svého nitra. Zde je nutno přiložit velký klíč k dekódování a rozluštění, protože samotné prvoplánové čtení nejenže může, ale v tomto případě dokonce musí přinášet pocity libé, což je ale vlastně v zásadním vnitřním rozporu se záměrem autora a velmi rafinovaně komplikuje výsledný dojem a poslání.

Pootočíme-li tímto klíčem správným směrem a ovládneme-li nejrůznější „jazykové“ kódy, najdeme nejen odkazy na vnitřní strukturu těla, zajímavá zkratková loga či piktogramy, pronikající nejrafinovanějšími stezkami do našeho denního přirozeného života, časté příkazy, korigující naše svobodné chování, komplikovaná sdělení v plasticky vrstvených vlisech, citace některých vztahů moderního umění k živé realitě, neuvěřitelnou svobodu ve využívání barevné škály a pak finální konstatování bezmoci jedince v širokém veletoku neovlivnitelných vlivů a tlaků, kterým jsme takřka nonstop vystaveni (velmi často proti své vůli).

Šaty, do kterých Švéda své komentáře a poselství obléká, jsou ale navýsost moderní a působivé. Pracuje s nejnovějšími materiály, plasty, technikami, světlem, barvou, jejich deriváty a násobky. Počítačové zpracování, následné tisky a dílenské zpracování vytváří chladně dokonalou inscenaci, které podléháme i proti své vůli. Možná zavádějící okouzlení tak může a nemusí přispět k pochopení autorových záměrů, na něž předchozí text rád upozorňuje. Tedy pozor na toto vábení (pojem, který použil teoretik Ivan Neumann)! Sami víme, jak bychom s ním měli nakládat.

Připomínám, že instalace předkládá Švédova díla v četnosti a mnohosti tak, jak ještě nikdy komplexně nebyla k vidění. I proto je dobré věnovat návštěvě dostatek času a dnes již populární výstavní prostoru navštívit.

JAKUB ŠVÉDA / OVLADAČE A LUMINISCENTY. Kde: Výstavní a koncertní síň v chrámu sv. Antonína Paduánského v Sokolově. Kdy: Otevřeno denně od 10:00–18:00, bez vstupného. Výstava potrvá již jen do 8. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
včeraAktualizovánovčera v 07:31

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026
Načítání...