Praha - Obzvláště ve vánoční čas se rádi obracíme k pohádkám, které odjakživa měly tu moc alespoň v naší fantazii uskutečnit, co jsme si přáli nebo to, o čem jsme snili. Proto existují pohádky, které nejsou určeny jen dětem. I dospělí rádi utíkají do sfér představivosti, i když obsah je pochopitelně značně odlišný od dětských báchorek. Jako každé dílo i pohádky se vyvíjejí a vlastně procházejí napříč žánry. V moderní době se termín pohádka vžil také pro příběhy, které končí neobyčejně šťastně "pohádkovým" romantickým koncem.
Imaginativnost pohádek, zvláště její temnější část, má svůj odraz v žánru fantasy. Na složitou otázku Jaká je vlastně budoucnost pohádek se snažili najít odpověď hosté pořadu ČT24 Milénium filmový režisér Václav Vorlíček a programový ředitel nakladatelství Albatros Ondřej Müller.
„Vezmeme-li za příklad pohádku o Popelce, tak ta existuje v mnoha zemích, v různých modifikacích, ale vždycky je to ta sirota, která úpí pod jhem zlé macechy. To znamená, že základní příběh je platný všude a pořád. Základní princip boje dobra se zlem se stále uchovává, ať je doba sebetechničtější. Dnes tento model přešel do formy galaktických monster, které zaplňují obrazovky, bojuje se hodně krutě, ale stále ve jménu dobra,“ podotýká Vorlíček.
„Jsem přesvědčen, že i v 21. století mají pohádky své místo. Všichni se totiž potřebujeme stále ubezpečovat v tom, že pravda a čestný člověk zvítězí. Pro děti je to navíc výborný příklad toho, jak v životě obstát, jak nastavit hodnoty. To je nejdůležitější a jsem přesvědčen, že proto pohádky přežijí,“ říká Ondřej Müller z Albatrosu.
Pokud se formy týká Václav Vorlíček, který je jako režisér podepsaný pod pohádkami jako Tři oříšky pro Popelku, Pták Ohnivák, Kouzelný měšec aj., je přesvědčen, že klasický příběh lásky, který je líčen poeticky i humorně zůstane zachován. Naproti tomu pan Müller upozorňuje, že vnímání dnešních dětí je pochopitelně už jiné.
„Je rychlejší. Děti vyžadují, aby příběh šel rychle k věci, aby děj tzv. odsýpal, ale staré pohádky jsou přeci jenom už hodně dobře vypilované. I proto filmaři nakonec sahají po klasické látce, protože mají děj nejlépe vyšperkovaný. Paradoxem dnešní doby je, že kdysi vzdálené fantazijní pohádkové artefakty jako třeba vesmírné koráby a podobně, si děti mohou koupit v kterémkoli supermarketu, ale tu romantickou klasickou pohádkovou scenérii nikoli. Proto jsem přesvědčen, že klasická pohádka přežije,“ uzavírá programový ředitel Albatrosu.
