Izraelci se „popasovali“ s Wagnerem

Berlín / Tel Aviv - Historicky první koncert izraelského orchestru v bavorském Bayreuthu sklidil v úterý večer ovace vestoje. Izraelský komorní orchestr poprvé hrál i hudbu světově proslulého, ale zároveň Hitlerova oblíbeného skladatele Richarda Wagnera. To navíc v době, kdy se v Bayreuthu koná tradiční festival Wagnerových oper. V Izraeli však vystoupení domácího hudebního tělesa v Bayreuthu vyvolalo rozdílné a velmi emocionální ohlasy.

V Izraeli od vzniku státu v roce 1948 platí neformální zákaz uvádění Wagnerových děl, protože jeho hudba byla zneužita nacistickou propagandou. Wagner (1813-1883) se navíc sám netajil svým antisemitismem a jeho příbuzní měli blízko k nacistické ideologii, která nakonec vedla k holocaustu a vyvraždění milionů Židů.

Izraelské těleso v Bayreuthu hrálo hudbu Bély Bartóka, Franze Liszta i izraelského skladatele Cvi Avniho a skladatelů židovského původu Gustava Mahlera a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, kteří byli v nacistickém Německu zakázáni. Z Wagnerovy tvorby zahrál orchestr pod taktovkou dirigenta Roberta Paternostra orchestrální kus Siegfriedova idyla.

Richard Wagner
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Šlo o vůbec první uvedení Wagnerovy kompozice izraelským orchestrem na německé půdě. Zhruba 700 diváků historickému koncertu 34 hudebníků z Izraele hlasitě aplaudovalo. „Už od prvních tónů izraelské hymny bylo jasné, že jde o něco jedinečného,“ napsal dnes izraelský list Haarec. „Dvakrát jsem se rozplakal, při hymně a při Wagnerovi,“ citoval jednoho z hudebníků s dodatkem: „A nebyl jediný.“

Bayreuth aplaudoval, Tel Aviv demonstroval

Kriticky se naproti tomu v listu Jediot Achronot vyjádřil o úterním koncertu novinář Giulio Meotti. Wagnerova hudba musí podle něj zůstat zakázána tak dlouho, dokud bude holocaust popírán a „antisemitští vůdci od Teheránu po Káhiru budou podněcovat k novému holocaustu“. Ještě razantnější názory vyjadřoval asi tucet odpůrců Wagnera na malé demonstraci v Tel Avivu. „Tím, že hrají Wagnera, říkají, okay, akceptujeme holocaust,“ citoval deník Jerusalem Post osmnáctiletého Noje Dagana.

„Někteří z nás plakali, byl to velmi historický moment,“ řekl agentuře AP šéf izraelského orchestru Eran Herškovitz po koncertě. „Před 60 lety tady nás Židy zabíjeli, před 60 lety toto bylo hnědé město a teď jsou tady v ulicích izraelské vlajky,“ řekl. Dirigent Paternostro zdůraznil, že do Bayreuthu přijel jen jako hudebník, a ne jako politik. Z respektu před zhruba 200 000 přeživších obětí holocaustu, kteří žijí v Izraeli, však orchestr na úterní koncert nezkoušel v domovské zemi, ale až po nedělním příjezdu do Bayreuthu.

Jak dnes podotýká deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, je otázkou, zda by hudebníci z Izraele přijeli i v případě, že by věděli o kontroverzním nastudování Wagnerovy opery Tannhäuser, která byla uvedena krátce před jejich vystoupením. Režisér Sebastian Baumgarten v opeře nechal hlavní hrdinku Elisabeth zemřít v „bioplynové komoře“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
včera v 10:00

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...