Intimní osvětlení není passé(r)

Komedie, které se nikdo nesmál. Údajně nejnudnější film, jaký kdy byl. Ovšem také zásadní snímek nejen režiséra Ivana Passera, ale i československé kinematografie. Festival ve Varech v sobotu uvedl v premiéře digitálně zrestaurovanou verzi Intimního osvětlení. Uvidí ji i diváci ČT art - 8. července ve 22:55.

Námět začali psát Jaroslav Papoušek s Václavem Šaškem a pak se rozhodli přizvat Ivana Passera. Řekli si, že by film mohl být pro spolupracovníka Miloše Formana (podílel se na scénářích k Hoří, má panenko a Lásky jedné plavovlásky) dobrou příležitostí pro samostatný debut. Nakonec byl nejen jeho prvním celovečerním titulem, ale také posledním, který natočil před svou emigrací z Československa do USA v roce 1968.

„Represe je zdravá pro umění“

„Učili jsme se na FAMU strukturu scénáře, jak se vypráví příběh, že film je blíž architektuře než literatuře. Mě ale zajímalo, jak se to dá udělat jinak - popřít všechny ty zákony. Věřil jsem, že je to možné. Dělali jsme, co jsme chtěli, akorát jsme to museli dělat tak, aby to nebylo příliš zřejmé. Orson Welles se kdysi vyjádřil, že trocha represe je zdravá pro umění. Myslím, že to tak fungovalo i s námi,“ říká Passer.

Scénář sepsala trojice za týden. „Jmenoval se Bílý plášť a byl o medičce, která cosi zažije na letních prázdninách,“ prozradil scenárista Václav Šašek, že původně byl příběh úplně jiný, než se vyvinul v hořkou komedii o setkání dvou dávných spolužáků. Snímek natáčel Passer s neherci v jejich domovech - a také s herečkou Věrou Křesadlovou, kterou mu doporučil její tehdejší manžel Miloš Forman.

Komedie, které se nesmáli

„Když někdo skončil film, tak ho ředitel Barrandova musel vidět jako první. Na projekci byl on a ještě dva cenzoři. Myslel jsem, že jsem dělal komedii, ale nikdo se nezasmál. A když film skončil, tak se na nás ředitel otočil, dlouze se na nás díval a pak řekl: Tohle je možná nejnudnější film, jaký byl kdy natočený,“ popisuje Passer, jak jeho debut přijaly tehdejší kinematografické instituce. 

Mezi diváky mu pomohla náhoda - na festival v Karlových Varech se v roce 1965 přihlásilo jen málo snímků. O půlstoletí později stejná přehlídka uvádí snímek v restaurované podobě. Názor barrandovského šéfa publikum 51. ročníku rozhodně nesdílelo.

Premiéra restaurovaného Intimního osvětlení: herečka Věra Křesadlová, scenárista Václav Šašek, režisér Ivan Passer a producent David Ondříček
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Intimní osvětlení se tak stalo pokračováním tradice, kterou v roce 2011 započala Vláčilova Markéta Lazarová. Od té doby je každý rok ve Varech promítnut jeden digitálně zrestaurovaný titul ze zlatého fondu české kinematografie. 

Festivalové dění můžete na webu ČT24 sledovat v našem speciálu a také v on-line reportáži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...