Interiéry, kostýmy i umění. Inez Tuschnerová si vystačila s textilem

Moravská galerie připomíná výstavou výraznou osobnost brněnské divadelní scény. Inez Tuschnerová byla významnou kostýmní výtvarnicí, prací s textilem je ale známá i ve volné tvorbě. Především díky inovativnímu zpracování netkané textilie, tzv. art protis.

Kostým žije a existuje, když ho má herec na sobě, tvrdila Inez Tuschnerová. Podstatnou částí jejích výtvarných aktivit byly divadelní kostýmy, navrhovala je více než šedesát let.  

„Její návrhy po výtvarné stránce výrazně přesahují to, co od prakticky koncipovaných návrhů pro zhotovení divadelních kostýmů očekáváme. Svým výrazným výtvarným rukopisem tvoří samostatná umělecká díla, která jsou úzce propojena s autorčinou volnou tvorbou i textilními pracemi na poli užitého umění,“ upozornil hudební vědec Jiří Zahrádka.

Moravská galerie Inez Tuschnerovou ale představuje především ve spojení s art protis. Tato textilní technologie vznikla v brněnském Výzkumném ústavu vlnařském spoluprací technologů s výtvarnými umělci. Na prvních realizacích se v šedesátých letech podílel například Jiří Trnka anebo právě Inez Tuschnerová.  

„Na podkladovou vrstvu z vlněného rouna se kladou kolážovitým způsobem vrstvy vlněných česanců a závisí na výtvarníkovi, jestli použije silnou vrstvu, která vytváří reliéf, nebo tenkou transparentní vrstvu,“ popisuje art protis kurátorka výstavy Andrea Březinová.

Na oděvy ne, pro umění dobrý

Netkaná textilie se původně měla využívat v oděvním průmyslu, pro takové využití se ale ukázala jako nevhodná, uplatnění našla ovšem v umění. Tuschnerová ji využívala pro kostýmní návrhy, volnou tvorbu i realizace v architektuře. Její textilní dekokrace mnohdy pokrývaly celý interiér, například ve vinárně hotelu Slovan v Košicích. Žádné takové architektonické práce se ale nezachovaly, pouze na dobových fotografiích.

2 minuty
Moravská galerie v Brně připomíná Inez Tuschnerovou
Zdroj: ČT24

Ztraceny jsou zřejmě i mnohé další práce Inez Tuschnerové. V devadesátých letech umělkyně onemocněla, její ateliér se musel rychle přestěhovat a většina jejích děl se nedochovala. Některá ale pomohl zachránit kurátor brněnské výstavy Jiří Zahrádka, jehož s Inez Tuschnerovou pojilo přátelství.

Po smrti umělkyně v roce 2015 věnoval Zahrádka předměty do sbírek Moravské galerie. Ta Inez Tuschnerovou jako představitelku art protis připomíná do 27. ledna.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel kytarista a klávesista skupiny The Cure Perry Bamonte

Britská alternativní hudební skupina The Cure v pátek oznámila, že zemřel její kytarista a klávesista Perry Bamonte. Hudebník byl členem kapely od roku 1990. Po krátké nemoci zemřel během vánočních svátků ve věku 65 let.
před 4 hhodinami

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
24. 12. 2025

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
23. 12. 2025

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
23. 12. 2025

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
23. 12. 2025

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
23. 12. 2025

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025
Načítání...