Interiéry, kostýmy i umění. Inez Tuschnerová si vystačila s textilem

Moravská galerie připomíná výstavou výraznou osobnost brněnské divadelní scény. Inez Tuschnerová byla významnou kostýmní výtvarnicí, prací s textilem je ale známá i ve volné tvorbě. Především díky inovativnímu zpracování netkané textilie, tzv. art protis.

Kostým žije a existuje, když ho má herec na sobě, tvrdila Inez Tuschnerová. Podstatnou částí jejích výtvarných aktivit byly divadelní kostýmy, navrhovala je více než šedesát let.  

„Její návrhy po výtvarné stránce výrazně přesahují to, co od prakticky koncipovaných návrhů pro zhotovení divadelních kostýmů očekáváme. Svým výrazným výtvarným rukopisem tvoří samostatná umělecká díla, která jsou úzce propojena s autorčinou volnou tvorbou i textilními pracemi na poli užitého umění,“ upozornil hudební vědec Jiří Zahrádka.

Moravská galerie Inez Tuschnerovou ale představuje především ve spojení s art protis. Tato textilní technologie vznikla v brněnském Výzkumném ústavu vlnařském spoluprací technologů s výtvarnými umělci. Na prvních realizacích se v šedesátých letech podílel například Jiří Trnka anebo právě Inez Tuschnerová.  

„Na podkladovou vrstvu z vlněného rouna se kladou kolážovitým způsobem vrstvy vlněných česanců a závisí na výtvarníkovi, jestli použije silnou vrstvu, která vytváří reliéf, nebo tenkou transparentní vrstvu,“ popisuje art protis kurátorka výstavy Andrea Březinová.

Na oděvy ne, pro umění dobrý

Netkaná textilie se původně měla využívat v oděvním průmyslu, pro takové využití se ale ukázala jako nevhodná, uplatnění našla ovšem v umění. Tuschnerová ji využívala pro kostýmní návrhy, volnou tvorbu i realizace v architektuře. Její textilní dekokrace mnohdy pokrývaly celý interiér, například ve vinárně hotelu Slovan v Košicích. Žádné takové architektonické práce se ale nezachovaly, pouze na dobových fotografiích.

Nahrávám video

Ztraceny jsou zřejmě i mnohé další práce Inez Tuschnerové. V devadesátých letech umělkyně onemocněla, její ateliér se musel rychle přestěhovat a většina jejích děl se nedochovala. Některá ale pomohl zachránit kurátor brněnské výstavy Jiří Zahrádka, jehož s Inez Tuschnerovou pojilo přátelství.

Po smrti umělkyně v roce 2015 věnoval Zahrádka předměty do sbírek Moravské galerie. Ta Inez Tuschnerovou jako představitelku art protis připomíná do 27. ledna.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 8 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 11 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 11 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...