Indiana Jones omládne díky umělé inteligenci. Filmaři si s takovými úpravami pohrávají s různou úspěšností

V létě se osmdesátiletý herec Harrison Ford vrátí jako Indiana Jones, jenž se jako pomlácený, ale neohrožený archeolog naposledy ukázal před patnácti lety. V pátém snímku ze série s podtitulem Nástroj osudu se ale objeví i s vizáží, jakou měl ve snímku Dobyvatelé ztracené archy v osmdesátých letech. Trikaři totiž jeho tvář digitálně omladili pomocí nové technologie, v níž jim prý pomohla i umělá inteligence (AI). Takových filmů prý bude přibývat.

Podle režiséra Jamese Mangolda se ve filmu nebude předstírat, že hrdina není tak starý, jak jeho představitel, osmdesátiletý herecký veterán Harrison Ford, jenž se musel znovu pouštět do krkolomných akčních scén s fedorou na hlavě a bičem v ruce. V úvodní sekvenci se ale archeolog ukáže na začátku čtyřicátých let, i když zbytek děje se odehrává na konci let šedesátých. Stále ho však bude přestavovat Ford, ovšem s digitálně omlazenou tváří.

Sám herec se prý k nápadu zpočátku stavěl rezervovaně, výsledek ho ale přesvědčil. V rozhovoru pro list The Hollywood Reporter uvedl, že trikaři využili v postprodukci umělou inteligenci k roztřídění použitého i nepoužitého materiálu s ním samým za posledních čtyřicet let jeho kariéry, aby jeho omlazenou tvář složili z již natočených záběrů ve stejném úhlu a se správným světlem. „Je to bizarní, ale funguje to. Je to opravdu moje tvář,“ sdělil.

„Bude se o tom mluvit kvůli technologii, přesto doufám, že si diváci budou říkat, že se ve filmu použily nějaké čtyřicet let staré záběry, které se teprve teď podařilo najít,“ doplnila pro časopis Empire Kathleen Kennedyová, producentka snímku, jenž se možná poprvé představí už v květnu na festivalu v Cannes. Do českých kin pak dorazí 29. června.

Film vyšel studio Disney podle informací médií na 300 milionů dolarů bez reklamy, tudíž je podle tabulek sedmým nejdražším filmem historie – podle zákulisních informací výrobu komplikovalo třeba i natáčení hned několika potenciálních vyústění nového příběhu. Digitální omlazování herců pomocí AI si ale v blízké budoucnosti vyzkouší i další tvůrci.

Vidět se jako v zrcadle

Jedním z nich je režisér Robert Zemeckis, jenž testoval nové technologie už ve svých filmech jako Forrest Gump či Beowulf. V adaptaci knihy Here se omlazení dočkají herci jako Tom Hanks či Robin Wrightová díky technologii, která prý jejich mladší fotorealistické verze vyrobí v reálném čase. Herci tak tuto svoji podobu budou moci sledovat „jako v zrcadle“ a podle toho upravovat herecký projev.

Samotný základ technologie ale není novinkou. Postprodukčně se omlazovalo s různými výsledky třeba ve filmech jako Tron: Legacy, Podivuhodný případ Benjamina Buttona, Captain Marvel, Blíženec či Irčan.

Vždycky to bylo ale časově a finančně náročné, proto se technologie používala spíše u krátkých flashbacků. U gangsterky Irčan, kde takovým faceliftem prošli herci jako Robert De Niro, Al Pacino a Joe Pesci, to prý vyšlo na vyšší desítky milionů dolarů. Postava De Nira ve filmu „prožila“ šedesát let.

Robert De Niro ve filmu Irčan
Zdroj: Netflix

Někde číhá nebezpečí

Mnozí kritici ani diváci z toho nadšení nebyli, poukazovali na „mrtvé“ oči, nepřirozenou mimiku, celkovou „umělohmotnost“ těl, za nimiž jsou lidé, kteří se už ale jako mladíci nepohybují. V jiných zmíněných případech se tak omlazená tvář vsadila na tělo jiného reálného herce.

Trikaři také musí pracovat s tím, že lidem se ke stáru zvětšují uši a nos, rty se naopak zmenšují. Nejde tedy jen o sofistikovanější vyhlazování vrásek. Aktuální článek The Guardianu však trendu úplně nefandí – mluví o kultuře recyklace a neustálému vracení se ke starým tvářím, kdy nová technologie paradoxně pomáhá ulpívat v minulosti.

Zesilují také hlasy, které v této technologii vidí bezpečnostní hrozbu v podobě stále dokonalejších podvržených deepfake videí, která se tváří jako reálná. V jednom takovém loni například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ukrajinské vojáky, aby se vzdali, jenže šlo o upravený záznam. Tváře celebrit jsou zase vsazovány do falešných pornografických videí. Někteří experti se obávají, že technologie umožní ovlivňovat například politické rozhodování, protože je schopna zesílit účinek dezinformací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 9 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 11 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 12 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...