Indiana Jones omládne díky umělé inteligenci. Filmaři si s takovými úpravami pohrávají s různou úspěšností

V létě se osmdesátiletý herec Harrison Ford vrátí jako Indiana Jones, jenž se jako pomlácený, ale neohrožený archeolog naposledy ukázal před patnácti lety. V pátém snímku ze série s podtitulem Nástroj osudu se ale objeví i s vizáží, jakou měl ve snímku Dobyvatelé ztracené archy v osmdesátých letech. Trikaři totiž jeho tvář digitálně omladili pomocí nové technologie, v níž jim prý pomohla i umělá inteligence (AI). Takových filmů prý bude přibývat.

Podle režiséra Jamese Mangolda se ve filmu nebude předstírat, že hrdina není tak starý, jak jeho představitel, osmdesátiletý herecký veterán Harrison Ford, jenž se musel znovu pouštět do krkolomných akčních scén s fedorou na hlavě a bičem v ruce. V úvodní sekvenci se ale archeolog ukáže na začátku čtyřicátých let, i když zbytek děje se odehrává na konci let šedesátých. Stále ho však bude přestavovat Ford, ovšem s digitálně omlazenou tváří.

Sám herec se prý k nápadu zpočátku stavěl rezervovaně, výsledek ho ale přesvědčil. V rozhovoru pro list The Hollywood Reporter uvedl, že trikaři využili v postprodukci umělou inteligenci k roztřídění použitého i nepoužitého materiálu s ním samým za posledních čtyřicet let jeho kariéry, aby jeho omlazenou tvář složili z již natočených záběrů ve stejném úhlu a se správným světlem. „Je to bizarní, ale funguje to. Je to opravdu moje tvář,“ sdělil.

„Bude se o tom mluvit kvůli technologii, přesto doufám, že si diváci budou říkat, že se ve filmu použily nějaké čtyřicet let staré záběry, které se teprve teď podařilo najít,“ doplnila pro časopis Empire Kathleen Kennedyová, producentka snímku, jenž se možná poprvé představí už v květnu na festivalu v Cannes. Do českých kin pak dorazí 29. června.

Film vyšel studio Disney podle informací médií na 300 milionů dolarů bez reklamy, tudíž je podle tabulek sedmým nejdražším filmem historie – podle zákulisních informací výrobu komplikovalo třeba i natáčení hned několika potenciálních vyústění nového příběhu. Digitální omlazování herců pomocí AI si ale v blízké budoucnosti vyzkouší i další tvůrci.

Vidět se jako v zrcadle

Jedním z nich je režisér Robert Zemeckis, jenž testoval nové technologie už ve svých filmech jako Forrest Gump či Beowulf. V adaptaci knihy Here se omlazení dočkají herci jako Tom Hanks či Robin Wrightová díky technologii, která prý jejich mladší fotorealistické verze vyrobí v reálném čase. Herci tak tuto svoji podobu budou moci sledovat „jako v zrcadle“ a podle toho upravovat herecký projev.

Samotný základ technologie ale není novinkou. Postprodukčně se omlazovalo s různými výsledky třeba ve filmech jako Tron: Legacy, Podivuhodný případ Benjamina Buttona, Captain Marvel, Blíženec či Irčan.

Vždycky to bylo ale časově a finančně náročné, proto se technologie používala spíše u krátkých flashbacků. U gangsterky Irčan, kde takovým faceliftem prošli herci jako Robert De Niro, Al Pacino a Joe Pesci, to prý vyšlo na vyšší desítky milionů dolarů. Postava De Nira ve filmu „prožila“ šedesát let.

Robert De Niro ve filmu Irčan
Zdroj: Netflix

Někde číhá nebezpečí

Mnozí kritici ani diváci z toho nadšení nebyli, poukazovali na „mrtvé“ oči, nepřirozenou mimiku, celkovou „umělohmotnost“ těl, za nimiž jsou lidé, kteří se už ale jako mladíci nepohybují. V jiných zmíněných případech se tak omlazená tvář vsadila na tělo jiného reálného herce.

Trikaři také musí pracovat s tím, že lidem se ke stáru zvětšují uši a nos, rty se naopak zmenšují. Nejde tedy jen o sofistikovanější vyhlazování vrásek. Aktuální článek The Guardianu však trendu úplně nefandí – mluví o kultuře recyklace a neustálému vracení se ke starým tvářím, kdy nová technologie paradoxně pomáhá ulpívat v minulosti.

Zesilují také hlasy, které v této technologii vidí bezpečnostní hrozbu v podobě stále dokonalejších podvržených deepfake videí, která se tváří jako reálná. V jednom takovém loni například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ukrajinské vojáky, aby se vzdali, jenže šlo o upravený záznam. Tváře celebrit jsou zase vsazovány do falešných pornografických videí. Někteří experti se obávají, že technologie umožní ovlivňovat například politické rozhodování, protože je schopna zesílit účinek dezinformací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 28 mminutami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 38 mminutami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 2 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 5 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 11 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...