Ilustrovaná kniha o Beethovenovi vznikala i otiskem klavírními kladívky

3 minuty
Život a dílo Ludwiga van Beethovena vypráví ilustrovaná kniha
Zdroj: ČT24

V prosinci 1770 se narodil Ludwig van Beethoven. Výročí si po celý rok připomínají nejen orchestry, ale dílo a život slavného skladatele shrnuje také třeba nová ilustrovaná kniha Veroniky Bílkové. Určena je pro starší děti i dospělé čtenáře.

Beethoven napsal přes sedm set děl, raději než skladatelem byl ale klavíristou. Na piano hraje i autorka knihy Veronika Bílková. Některé ilustrace dokonce vytvořila otiskem klavírními kladívky z původní vídeňské mechaniky, tedy takové, na jakou hrával i Beethoven.

V českých zemích měl posluchače i mecenáše

Kniha vznikla jako její diplomová práce na Fakultě designu a změní Ladislava Sutnara. Věnuje se v ní Beethovenovo zásadním dílům, čtenáře ale seznamuje i s hudební teorií. V líčení skladatelova života zmiňuje mimo jiné jeho návštěvy v českých zemích, kde pobýval několikrát. V Praze měl posluchače a mecenáše mezi smetánkou.

„Věnoval několik děl Františku Maxmiliánovi z Lobkowicz, který ho finančně podporoval. Třeba slavnou Třetí symfonii, kterou chtěl původně věnovat Napoleonovi. Poprvé byla uvedena na zámku Roudnice nad Labem,“ doplňuje Bílková. 

V Mozartově posteli

Při pražských pobytech bydlel Beethoven v domě U Zlatého jednorožce a pravděpodobně spal i ve stejné posteli jako o pár let dříve Wolfgang Amadeus Mozart. Inspirován rakouským kolegou tu složil velkou koncertní árii Ah! perfido a také čtyři skladby pro hraběnku Josefinu Clam-Gallasovou.

Pražská árie zazněla i při jeho posledním veřejném vystoupení coby sólisty klavírního koncertu. Potlesk publika v promrzlém vídeňském divadle 22. prosince 1808 ale už špatně slyšel. Potíže se sluchem si jezdil léčit do Teplic a Františkových Lázní.  Svou nejznámější symfonii, Devátou, složil přesto dokonce až poté, co téměř ohluchl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
včera v 06:22

Batolata mají své první divadlo v Česku, na představení můžou i jinam

Nedaleko pražského Kačerova začalo fungovat první divadlo pro batolata v Česku. Prostor nazvaný KUK chce střídat inscenace pro nejmenší diváky s hernou. Pro děti ve věku 0+ hrají i jiné tuzemské scény, i když jejich repertoár necílí primárně na batolata. V kladenském divadle vedlo jedno takové představení dokonce ke sporům.
5. 6. 2025

Houslaři v Českém muzeu hudby se chtějí vyrovnat Stradivarimu

V Českém muzeu hudby se koná soutěž, při níž musí houslaři za jeden den dokončit nástroje podle modelu Antonia Stradivariho. Vědci dodnes nedokázali přesvědčivě vysvětlit, proč se novější housle tři sta let starým stradivárkám nedokáží kvalitou zvuku vyrovnat. Jeden vzácný nástroj má ve sbírkách i muzeum, u příležitosti mezinárodní soutěže jej vystavilo.
5. 6. 2025

Mapa událostí v české kultuře

Události v kultuře přinášejí každý den informace o tuzemském kulturním dění. Mapa na webu ČT24 podává přehled aktuálních reportáží o divadelních premiérách, nových výstavách i jednorázových akcích.
4. 6. 2025
Načítání...