V prosinci 1770 se narodil Ludwig van Beethoven. Výročí si po celý rok připomínají nejen orchestry, ale dílo a život slavného skladatele shrnuje také třeba nová ilustrovaná kniha Veroniky Bílkové. Určena je pro starší děti i dospělé čtenáře.
Beethoven napsal přes sedm set děl, raději než skladatelem byl ale klavíristou. Na piano hraje i autorka knihy Veronika Bílková. Některé ilustrace dokonce vytvořila otiskem klavírními kladívky z původní vídeňské mechaniky, tedy takové, na jakou hrával i Beethoven.
V českých zemích měl posluchače i mecenáše
Kniha vznikla jako její diplomová práce na Fakultě designu a změní Ladislava Sutnara. Věnuje se v ní Beethovenovo zásadním dílům, čtenáře ale seznamuje i s hudební teorií. V líčení skladatelova života zmiňuje mimo jiné jeho návštěvy v českých zemích, kde pobýval několikrát. V Praze měl posluchače a mecenáše mezi smetánkou.
„Věnoval několik děl Františku Maxmiliánovi z Lobkowicz, který ho finančně podporoval. Třeba slavnou Třetí symfonii, kterou chtěl původně věnovat Napoleonovi. Poprvé byla uvedena na zámku Roudnice nad Labem,“ doplňuje Bílková.
V Mozartově posteli
Při pražských pobytech bydlel Beethoven v domě U Zlatého jednorožce a pravděpodobně spal i ve stejné posteli jako o pár let dříve Wolfgang Amadeus Mozart. Inspirován rakouským kolegou tu složil velkou koncertní árii Ah! perfido a také čtyři skladby pro hraběnku Josefinu Clam-Gallasovou.
Pražská árie zazněla i při jeho posledním veřejném vystoupení coby sólisty klavírního koncertu. Potlesk publika v promrzlém vídeňském divadle 22. prosince 1808 ale už špatně slyšel. Potíže se sluchem si jezdil léčit do Teplic a Františkových Lázní. Svou nejznámější symfonii, Devátou, složil přesto dokonce až poté, co téměř ohluchl.
