Ignác František Platzer: Sv. Jan Nepomucký

V 90. dílu seriálu Národní galerie nikdy nezavírá se podrobně podíváme na dílo Ignáce Františka Platzera, poslední velké osobnosti domácí barokní plastiky. Socha Sv. Jana Nepomuckého, jež pochází z výzdoby kláštera premonstrátů v Teplé, vznikla v 50. letech 18. století. Zachycuje největšího světce domácího baroka ve zvláštním prudkém nakročení jedné nohy, přičemž ta druhá se zcela charakteristicky opírá buď o mušli, jako v našem případě, nebo o rybu či říční vlnu. Co je ovšem zarážející na Platzerově kompozici, je prudké vyklonění světce do strany, zatímco současně pravicí objímá krucifix a v kontrastním držení zachycuje knihu Písma se zvláštním detailem položeného biretu. Více prozradí kurátor Sbírky starého umění NG Tomáš Hladík.

Tomáš Hladík je vedoucím Sbírky starého umění, oddělení českého umění. Vystudoval obory dějiny umění – historie na Filozofické fakultě UK v Praze (1978). V Národní galerii se věnuje sochařství období renesance a baroka; současně se podílel na přípravách výstav barokního umění v Čechách (Praha 2001, Lille 2002/2003, Praha 2010/2011).

Nahrávám video

Ignác František Platzer (1717-1787) byl český pozdně barokní sochař a řezbář. Pocházel z rodiny řezbářů ze západních Čech. Vyučil se na Vídeňské akademii a na podzim roku 1744 přišel do Prahy, kde založil velkou dílnu, která dodávala celé soubory řezbářské a kamenosochařské výzdoby pro kostely, kláštery, zámky a zámecké zahrady v celých Čechách, a to po dalších více než 150 let. Platzerovo dílo je charakteristické tělesnou smyslností a plností forem. Podařilo se mu osobitě spojit domácí vrcholně barokní tradici s vídeňským klasicismem.

Za výjimečnými uměleckými díly se společně vydáme opět v neděli 25. listopadu. Kurátorka Marcela Vondráčková představí dílo od Norberta Grunda nazvané Krajina s troskami okrouhlého chrámu. Všechny předešlé díly naleznete zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 21 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...