I předrevoluční Praha může být krásná, a to brutálně, ukazuje nová kniha

Nahrávám video

Stavby, které v Praze vyrostly během let 1969 až 1989 mnohdy neprávem získaly nálepku normalizační architektury a stejně jako v roce 2014 Hotel Praha začínají pomalu a nenávratně mizet. Autoři nové publikace Praha brutálně krásná chtějí ukázat, že i takové budovy však mají svou hodnotu a krásu. Zachovávají je tak alespoň „na papíře“.

Do knihy autoři zařadili přes třicítku podle nich výjimečných staveb. Mezi nejznámější patří nově zrekonstruovaná budova bývalého Federálního shromáždění na Václavském náměstí od architekta Karla Pragra, která se stala součástí Národního muzea.

Na odvážný architektonický styl své doby dnes doplácí i částí odborníků zatracovaná a částí uznávaná budova Transgasu na Vinohradech. Budovu chce její majitel zbourat, stále se ale čeká na demoliční výměr. Za její zachování zároveň bojuje několik iniciativ.

„V roce 1974 tehdejší již normalizační Svaz architektů označil toto dílo jako typický příklad nesocialistické architektury stejně jako třeba Kotvu od Machoninové,“ upozorňuje přitom architekt Václav Aulický. Budova je součástí období takzvaného brutalismu, který je odvozený od francouzského slova „brut“ tedy beton. Podle Aulického se u nás význam slova „brutální“ zvláštním a nesprávným způsobem překroutil do negativního významu.

  • Československo se v roce 1970 zavázalo k přepravě plynu ze SSSR na západ Evropy a ke stavbě příslušného plynovodu. Součástí celé akce bylo zřízení ústředny vybavené moderní technikou, přesněji dispečinku transitního plynovodu a administrativní budovy Federálního ministerstva paliv a energetiky, obchodu a služby.
  • Jako první byla v roce 1974 dokončena ústřední budova dispečinku. Izolační fasáda kvádrové budovy byla sestavena z 18 tisíc žulových dlažebních kostek.
  • Dvě věžové budovy vycházely z původního návrhu architektů Iva Loose, Jindřicha Malátka, Jiřího Eisenreicha a Václava Aulického a jejich výška byla regulována s ohledem na Národní muzeum. Třetí budova štítové zdi Rozhlasu byla věnována dodatečně.
  • Komunisté měli v plánu podobné stavby vystavět podél celé magistrály. Ta měla původně směřovat nad Muzeum na estakádě. Z plánu ale nakonec sešlo. Zůstal jen objekt na Vinohradské třídě a pár dalších budov.
  • Mezi svoje položky zařadil budovy Transgasu třeba cyklus přednášek Nejošklivější architektura Prahy. Klub Za starou Prahu však oceňuje jeho odvážné urbanistické prvky. 

Už od počátku kontroverzní stavbou byla Žižkovská televizní věž, která byla dokončena v roce 1992. Stojí na místě bývalých Mahlerových sadů a stavbě částečně musel ustoupit i starý židovský hřbitov. První reakce byly velmi negativní, časem si ale vysílač veřejnost získal na svou stranu a stal se nedílnou součástí panoramatu i symbolem Prahy.

„Jedinou možností ochrany tohoto typu staveb je, že budou chráněny státem, že budou prohlášeny třeba za technickou nebo kulturní architektonickou památku, a to se v současné době neděje,“ říká editor publikace Ondřej Horák. Ambicí zlepšit veřejnou diskuzi o rozvoji Prahy má třeba nové Centrum architektury a městského plánování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...