Praha - Vítězná jízda na lvovi se sice nekonala, temný thriller Pouta neproměnil většinu ze svých třinácti nominací, ale i tak získal nejvíce Českých lvů, včetně toho pro nejlepší film, režiséra (Radim Špaček) a herce (Ondřej Malý) roku 2010. Mezi herečkami bodovala Zuzana Bydžovská za roli ve snímku Mamas & Papas, který jinak vyšel na prázdno. Ještě více zklamaný ale zůstal Občanský průkaz - z jedenácti nominací neproměnil ani jednu. Zato po třech křišťálových soškách se dostalo rodinnému snímku Jana Svěráka Kuky se vrací. Česká televize, která je mimo jiné koproducentem vítězných Pout, udílení Českých lvů vysílala v přímém přenosu.
Prvního Českého lva převzal v Lucerně režisér, scenárista i herec Zdeněk Svěrák. Nebylo to pro něho příliš velké překvapení, o laureátovi ceny za mimořádný přínos české kinematografii informovala ČFTA už o den dříve. Za dlouhotrvajícího potlesku publika poděkoval napůl vážně, napůl žertovně a dostál tak následujícím slovům: "Jestli jsem do českého filmu něco přinesl, tak to byl humor. A ten humor jsme pěstovali s Ladislavem Smoljakem, který tu nedopatřením osudu nestojí vedle mě. Chtěl bych proto poděkovat jemu."
Z hereckých kategorií znaly vítěze jako první herečky nominované za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli. Do nejužšího výběru ve druhém hlasování akademiků se dostala Kristýna Liška Boková za roli sympatické učitelky Pivoňkové v Občanském průkazu a Barbora Milotová za roli těžce zkoušené manželky v Poutech, lva si ale odnesla Eliška Balzerová. Jako smyslně poživačná babička Vilma ve filmu Ženy v pokušení zaujala nejen akademiky, ale i diváky, protože snímek Jiřího Vejdělka (v současné době natáčí Muže v naději) byl vyhlášen divácky nejúspěšnějším filmem loňského roku.
Na festival v Cannes se za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli podívá Zuzana Bydžovská, osudem těžce zkoušená lékařka Irena ve filmu o rodičích a dětech Mamas & Papas, který režírovala Alice Nellis. Lva vyfoukla finalistkám Aně Geislerové, trpělivé mamince v Občanském průkazu, a Kristině Farkašové, nebojácné jeřábnici v Poutech. Farkašové herecký kolega ve Špačkově snímku Ondřej Malý ale zaujal akademiky v hlavní mužské herecké kategorii. Českého lva za postavu systematicky úporného estébáka si tak herec Klicperova divadla přidal už k ocenění od českých kritiků. „Co víc si člověk může přát než dostat takovou roli,“ prohlásil Malý, který za sebou nechal režimem vyšinutého tatínka Martina Myšičku (Občanský průkaz) i nezištého hajného Karla Rodena (Habermannův mlýn).
Cena za mužský herecký výkon ve vedlejší roli byla udělena in memoriam Vladimíru Dlouhému. Sošku za něj převzal jeho bratr, také herec, Michal Dlouhý: "Vzpomínám dva roky zpátky, kdy tu stál a postěžoval si, že dostal lva za vedlejší roli a že by rád dostal lva za roli hlavní. A tak bych mu chtěl teď říct, že každá vedlejší role byla v jeho podání rolí hlavní a že film Kajínek byl Petrem Jáklem věnován jemu, takže je majitelem i filmu."
Z pěti nominovaných pomyslnou stříbrnou a bronzovou příčku v této kategorii obsadili dva herci z filmu Pouta: Oldřich Kaiser za ztvárnění estébáckého technokrata moci, majora Janečka a Slovák Lukáš Latinák za upovídaného estébáka Martina.
Nejlepším dokumentem roku 2010 je Třeštíkové Katka, intimní časosběrná studie lidského sebezničení. „Jsem dojatá. Jsem vůbec dojatá, že akademie oceňuje dokumenty, to už samo o sobě je radostné,“ uvedla režisérka. Katku - spolu s dalšími pěti loni vyrobenými dokumenty - nabídne od 7. března během jednoho týdne ke zhlédnutí zdarma filmový portál DocAllianceFilms.cz.
V nehereckých kategoriích sbírala ceny především dobrodružná road movie Jana Svěráka Kuky se vrací. Získala lva za nejlepší zvuk (Jakub Čech, Juraj Mravec a Pavel Rejholec), hudbu (Michal Novinski), střih (Alois Fišárek). O nejlepší výtvarný počin se ale zasloužil Jan Švankmajer psychoanalytickou komedií Přežít svůj život. Za kamerou si nejlépe vedl Jan Kačer (Pouta), nejlepší scénář loňského roku vzešel z pera Ondřeje Štindla (Pouta), Radim Špaček podle něj zrežíroval nejlepší film, který má mimochodem obnovenou premiéru v kinech. Díky Poutům získal Špaček už druhého lva. Ten první byl ovšem plyšový, cenu za nejhorší snímek roku 1998 si vysloužil experimentálními Rychlými pohyby očí.
Ceremoniálem v pražské Lucerně, jehož tématem byl tanec a zpěv, provázel herec, hudebník a tanečník-amatér Jan Budař.
