Eadweard Muybridge. Spousta lidí si přinejmenším matně vybaví alespoň něco z díla tohoto světoznámého anglického fotografa a vynálezce, byť třeba nezná jeho jméno. Právě život a osud člověka, který byl v 19. století klíčovou postavou pro vývoj fotografie, zdokonalil svými vynálezy možnosti zachycení pohybu, a pro vývoj vizuálních médií byl tedy zcela zásadním, se staly inspirací tvůrců nové inscenace Laterny magiky - Human Locomotion.
Human Locomotion nikde nezadrhává
Pod představením je autorsky podepsána dvojice mladých režisérů - Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, známých jako SKUTR, choreograf Jan Kodet, scénograf Jakub Kopecký a hudebník Petr Kaláb.
V inscenaci ožívá Amerika druhé poloviny předminulého století, éra zlaté horečky, doba prahnutí po objevech, stejně jako nelehký úděl talentovaného muže, jenž měl ve svém osobním životě hodně daleko ke štěstí. Ústředním momentem je hned na začátku sázka amerického železničního magnáta a chovatele koní, který tvrdí, že se v určitém okamžiku při koňském klusu ani jedna ze čtyř nohou zvířete nedotýká země. Muybridge začne zdokonalovat fotografickou techniku a vyvine nový typ závěrky, protože se rozhodne jeho výrok potvrdit. To se mu nakonec i povede.
Na pozadí této sázky se odehrává pohnutý osud vynálezce a divákům před očima běží nejdůležitější okamžiky jeho osobního života, ať už chvíle šťastné, kterých bylo spíš pomálu, nebo momenty vypjaté. Když se totiž Muybridge jednoho dne dozví, že je mu žena nevěrná a jeho syn není vlastní, promyšleně a bez mrknutí oka svůdce své manželky zastřelí.
Velká láska, bolestná zrada a fatální odveta. Důležitou linkou je tedy milostný příběh, trojúhelník, ve kterém figurují tři postavy - Muybridge (Marek Daniel), jeho žena Flora (Zuzana Stavná) a její milenec, major Larkyns (Jakub Gottwald). Všichni tři jsou herci, jejich mluvený text je ale okleštěn na minimum. Dramatický příběh není zdaleka jen popisný, nevypráví jej pouze slova, i když ta pro diváka fungují jako určité vodítko.
Alternativní divadelní projekt snoubí herectví a současný tanec, pohyb dostal v inscenaci velký prostor. Komorní taneční obsazení (pět párů) a herci nejsou ve vzájemné interakci, každopádně jejich role jsou rovnocenné a ani v nejmenším se navzájem neupozaďují. Každá autorská složka naopak příběh posouvá a vypráví jeho další část. Inscenace je vizuálně silná, vše v ní je organicky propojené, ať už videoprojekce, světelný design, velmi výtvarné scénografické pojetí či kostýmy inspirované dobou, v níž se příběh odehrává.
Zásadní události Muybridgeova života se rozvíjí v poetických obrazech, které navozují atmosféru, pocity a intenzivní emoce. Každý stěžejní moment se rozprostře do delšího úseku. Jako by se na chvilku zastavil čas a v tom bezčasí se už rozvíjí jen čisté a působivé emoční rozpoložení postav. Přesto ani na okamžik neztrácí inscenace na svém tempu. Human Locomotion není zdaleka jen obyčejným vyprávěním o životě jednoho člověka, ale rozehrává výjimečně podmanivé divadlo plné metafor, fantazie a mnohovrstevnatých obrazů.
Premiéru mělo představení Human Locomotion v Laterně magice 6. února. Hraje se ještě dnes a pak až od 18. března.