Hudba nesouvisí s barvou pleti, všichni máme stejné noty, říká africká zpěvačka Angelique Kidjová

Nahrávám video
Angelique Kidjová koncertovala v Česku
Zdroj: ČT24

Africká zpěvačka Angelique Kidjová se vrátila do Česka. Na festivalu Prague Sounds uvedla vlastní verzi alba Remain in Light od amerických rockerů Talking Heads. Držitelka pěti cen Grammy odmítá totiž škatulkovat hudbu i sebe v rámci hudby.

Angelique Kidjová je rodačkou z Beninu. Vychází ze západoafrické tradice a prolíná ji funky, jazzovým a latinskoamerickým stylem i dalšími hudebními inspiracemi. Své kořeny nezapírá, ale ani se jimi nechce nechat svazovat.

„V každé hudbě je tolik odkazů afrického dědictví. Když budete poslouchat, najdete ho tam,“ nabádá. „Afrika je kolébkou lidstva. První lidé pocházejí z Afriky. Homo sapiens pochází z Afriky. Všichni pocházíme z Afriky. Barva pleti není tím, co určuje, kým jsme. K tomu slouží DNA,“ dodává ale.

Nic nevlastníme

Smysl hudby vidí právě v její nedělitelnosti podle hranice, barvy pleti nebo jazyka, jímž interpret mluví. „Pro nás všechny je tu dvanáct not, s kterými pracujeme a které používáme k vyjádření emocí. V tom spatřuji sílu hudby,“ říká.

Byla spoluhráčkou Petera Gabriela, Carlose Santany, Alicie Keys nebo Philipa Glasse. Využívání odkazů africké hudby západními umělci ji neuráží. „Nic nevlastníme, protože v den, kdy odsud odejdeme, odejdeme s ničím,“ vysvětluje své vnímání světa, které vztahuje i na hudbu.

„Hudba je tedy neustálou připomínkou společné vzpomínky, která je v nás zakořeněná. Sama za sebe nechci, aby mě někdo škatulkoval. Celou svou kariéru se odmítám nechat škatulkovat. Jsem lidská bytost, nepohřbívejte mě, dokud jsem naživu. A dokud jsem naživu, mohu si dělat, co chci,“ hlásá.

Hudba je život, ticho nebezpečí

Časopis Time zařadil v roce 2021 Angelique Kidjovou mezi stovku nejvlivnějších lidí světa. Vyjádřil tím zpěvačce uznání nejen za zprostředkování síly hudby, ale také za její práci vyslankyně dobré vůle UNICEF a bojovnice za práva žen v Africe. Na otázku, jestli hudba může měnit svět, má Kidjová jednoznačnou odpověď: ano.

„Představte si svět bez hudby. Je to nemožné. I když nestojíte v koncertním sále, hudba je všude. Třeba foukání větru. Hudba je ve všem. Život je hluk. Život je pauza a rytmus. Hudba také. Jedna skladba skončí a začne nová. Když hudba skončí, skončíme i my,“ uvedla.

Ticho označuje za zbraň, která každý den zabíjí. Na mysli má ticho ohlašující blízké nebezpečí, třeba smrtící vlnu tsunami. „A stejné je to s námi. Když jsme svědky nespravedlnosti, když jsme svědky zločinu a mlčíme, jen to zhoršujeme. Je třeba vystoupit a mluvit,“ nepochybuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...