Česká filharmonie vstoupila do své stočtyřiadvacáté sezony. První ze dvou zahajovacích koncertů odehrála ve středu 4. září, zopakuje ho ještě ve čtvrtek večer. Na programu jsou skladby Smetany, Čajkovského a Šostakoviče. Záznam koncertu pořídila ČT art, k přehrání je i v tomto článku.
Rozhovor se šéfdirigentem Semjonem Byčkovem o minulé i budoucí sezoně
Jak hodnotíte uplynulou sezonu? Byla úspěšná?
Byla ohromná. Potvrdila to, v co jsme na začátku, když jsme se rozhodli spolupracovat, věřili. Začalo to Sinfonií Luciana Beria a Dvořákem, cestovali jsme do Spojených států. Výsledky jsou vždy relativní, ale snaha, kterou do práce vkládáme, musí být absolutní. To je jediné měřítko. Každý moment, který do tvorby vkládáme, musí být ten nejlepší. Co jsme nestihli včera, zítra už nedoženeme. To je postup, který se nám s orchestrem daří uplatňovat. Dokončili jsme Čajkovského projekt, který jsme začali před čtyřmi lety nahráváním a provedením všech jeho symfonií, klavírních koncertů i některých orchestrálních prací. Pro všechny to byla neskutečná cesta.
Nebylo vyčerpávající studovat Čajkovského tvorbu do takové hloubky?
Vyčerpávající možná ano, ale zároveň odměňující a obohacující. Jeho tvorba je existenciální. Vždycky objevíte něco nového v tom, co už znáte. Ta hudba je pořád stejná od dob, kdy ji složil. Ale my se měníme. Jinak jsem s hudbou pracoval, když mi bylo sedmnáct, třicet, čtyřicet nebo padesát. Teď je mi šestašedesát a mám ten nejkrásnější nástroj, se kterým můžu hudbu vyjádřit, a díky němu bude stejná muzika znít jinak. Takže vyčerpávající jen proto, že do toho dáváme všechno.
Smetanovu Mou Vlast jste nazval jedním z nejšťastnějších hudebních setkání v životě. Proč jste se v nadcházející sezoně rozhodl uvést její kompletní provedení?
Pro lidi je jako Bible. Bylo mi jasné, že ji budu dirigovat. Ale předtím, než ji nastuduji s mým orchestrem v Praze, musím ji vyzkoušet i jinde, a až přijde čas na to ji zahrát, budu mít úhel pohledu. A pak budeme společně tvořit. Nebude to jen jejich nebo má vlast. Bude to naše vlast. Pro Italy je to patria, pro Němce Vaterland. Každý má svou zemi a to je důvod, proč má na nás Smetanova Má vlast tak hluboký vliv, i když jsme se nenarodili tady v České republice. Vysvětluji si to tak, že je to skladba o rodné zemi každého z nás.
Jak vypadá den šéfdirigenta, když se chystá na zahajovací koncert?
Stejně jako každý jiný den, když se chystám na koncert. Soustředím se, naladím se na hudbu, kterou budu dirigovat. Mám rád, když mám čas. Koncert pro mě nezačíná tím, že přijdu na pódium. Hudba pro mě už začala. Uvnitř se mi začal odehrávat proces.
