Hudba je pro mne vším

Petrohrad - Hudební metropole Ruska – tak bývá nazýván Petrohrad. V tamních divadlech měla premiéru díla největších ruských skladatelů, jakými byli Šostakovič, Glinka nebo Rimskij- Korsakov. Jeho jméno nese i prestižní konzervatoř, kde studují nejtalentovanější děti z celé země.

Jedenáctiletý Stěpan Armasar cvičí na akordeon čtyři hodiny denně. Tvrdí, že hraje dobrovolně a rád. V Rusku má pověst zázračného dítěte z Petrohradu a za svá vystoupení již získal několik mezinárodních cen.

„Děti, které se učí klasické hudbě, jsou duševně bohatší“

Bydlí na internátě a rodiče vidí jen párkrát do roka. „Když rodiče nevidím dlouho, chybí mi. Ale bylo to moje rozhodnutí - vždycky jsem chtěl chodit do této hudební školy, protože tady je výborný učitel,“ vypráví Stěpan, který vyrůstal s hudbou od malička. „Hudba je pro mne vším.“

Stěpan Armasar
Zdroj: ČT24

Od raného dětství žijí s hudbou i děti v místní mateřské školce. „U nás mají hudební výchovu děti od čtyř let a používáme pro ně speciální předškolní metodiku. Teprve v šesti letech začínají hrát na nějaký hudební nástroj,“ vysvětluje učitelka hudební školy v Petrohradě Isaakovna Perzovská.

„Děti, které se učí klasické hudbě, jsou duševně o stupeň dál, intelektuálně bohatší, přemýšlivější. A kromě toho se v hudební škole naučí systematicky pracovat,“ říká učitelka hudby Elvíra Anatoljevna Kelchová. Petrohrad je vyhlášen velmi hustou sítí hudebních škol.

Město na Něvě je městem hudby už od dob carského Ruska. Největší skladatelé devatenáctého a dvacátého století - Čajkovskij, Rachmaninov nebo Prokofjev - uváděli premiéry svých děl v místním legendárním Marijinského divadle.

Naproti divadlu byla roku 1862 ruským pianistou a skladatelem Antonem Rubinsteinem založena hudební konzervatoř. Skladatel Rimskij-Korsakov se k ní připojil v roce 1871 a od roku 1944 nese slavná škola jeho jméno. Dodnes zde studují nejtalentovanější děti z celého Ruska - Stěpan Armasar mezi nimi.

Nahrávám video
Rusko: hudebními hvězdami od malička
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...