Houslista Kremer zůstává i v šestašedesáti mladým

Olomouc – Po téměř čtyřiceti letech vystoupil na Dvořákově festivalu v Olomouci jeden z nejlepších houslistů světa Gidon Kremer. Lotyšský hudebník, jenž je známý snahou přiblížit současné skladatele, zahrál se svým komorním orchestrem Kremerata Baltica. V uskupení, které Kremer založil ve svých padesáti, hrají pouze mladí lidé – věkový průměr se pohybuje kolem 28 let.

Houslista Kremer o svém orchestru Kremerata Baltica tvrdí, že díky němu zůstává i ve svých šestašedesáti letech stále mladý. Je však zároveň rád, že svoje zkušenosti může předávat dál, aniž by musel učit v hudebních školách. „Orchestr stále zůstává čerstvý a otevřený novým názorům,“ ocenil své spoluhráče Kremer, který housle a smyčec vzal poprvé ve čtyřech letech.

Díky fenomenálnímu Lotyšovi se Kremerata Baltica zařadila mezi nejlepší komorní orchestry světa. Přicházejí do něj stále noví a mladí umělci, především z Pobaltí - z Litvy Lotyšska a Estonska.

Lotyšský houslista Gidon Kremer
Zdroj: ČT24

Ačkoliv Kremer miluje hudbu klasických mistrů, jako jsou Schubert, Bach či Beethoven, svoji kariéru věnoval spíše objevování současných skladatelů. Na olomouckém festivalu, kde se objevil po dlouhých čtyřiceti letech, představil rusko-polského skladatele Mečislava Weinberga. „Postupně se stává jedním z nejdůležitějších skladatelů 20. Století,“ tvrdí Kremer.

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc potrvá až do 25. května. Jeho návštěvníci se mohou těšit ještě například na vystoupení české mezzosopranistky Dagmar Peckové, závěrečnou tečku za přehlídkou udělá Miro Žbirka, který vystoupí za doprovodu Moravské filharmonie.

Nahrávám video
Reportáž Martiny Tlachové
Zdroj: ČT24

Festival Dvořákova Olomouc navazuje na původní Olomoucké hudební jaro, které bylo založeno v roce 1958 a patří k nejstarším hudebním festivalům vážné hudby. Zasvěcení festivalu Antonínu Dvořákovi vysvětluje vedení filharmonie zejména blízkým vztahem skladatele k Olomouci, kde úzce spolupracoval s pěveckým spolkem Žerotín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 8 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 11 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
17. 3. 2026

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...