Cheryl Strayedová přišla o největší lásku svého života - její matka zemřela v 45 letech na rakovinu plic. Aby přehlušila bolest, začala experimentovat s drogami a do postele pozvala prakticky každého, kdo si o to řekl. Tehdy dvaadvacetiletá Američanka zvolila radikální způsob, jak si život uspořádat: projít stezku Pacific Crest Trail, která se táhne napříč Spojenými státy - od Mohavské pouště přes celou Kalifornii a Oregon až do státu Washington. Že člověka někdy vzpomínky bolí víc než rozedrané nohy, teď v kinech diváky přesvědčí Reese Whiterspoonová. A je to skutečně Divočina.
Herečka a filmařka Reese Whiterspoonová si knižní zpověď Cheryl Strayed poprvé přečetla v letadle. Okamžitě věděla, že chce natočit příběh o této ženě, která přišla o všechno a rozhodla se bez jakýchkoliv zkušeností úplně sama projít nejdelší, nejtěžší a nejdivočejší stezku v Americe. S hrdinkou se opravdu setkala a následně spolu obě trávily čas a vyprávěly si o životě. A tak se zrodila Divočina.
Filmu kraluje především střih. Scenárista Nick Hornby odvedl skvělou práci, když se rozhodl příběh rozházet a nevyprávět ho lineárně. Divák je tak svědkem nejrůznějších paměťových „flashbacků“, které mu teprve postupně odhalují, proč si ta křehká dívka teď dobrovolně rozdírá obřím batohem záda a pije splašky z kaluže. Skvěle působí i její vnitřní promluvy, protože mluvit si celou dobu pro sebe nahlas, by vypadalo opravdu hloupě.
Už od počátku bylo jasné, že hlavní postavu ztvární sama Whiterspoonová. Role vyžadovala po držitelce Oscara (Walk the Line) extrémní fyzické a psychické nároky. „Musela jsem zvládnout horolezectví, přebrodit řeku, pochodovat po hrudník ve sněhu a spadnout do mrazivé řeky,“ popsala. Bývalá Pravá blodnýnka se navíc divákovi zcela odhalila. Výjimečně ne jen v duševní podobě, osmatřicetiletá hvězda vůbec poprvé odložila všechny svršky. Její nahota je však do filmu zasazena šikovně, jen v potřebných pasážích a nejedná se o účelovou provokaci.
Režisér Jean-Marc Vallée do snímku zase vnesl jemné úsměvné detaily. Člověk by nikdy neřekl, jakou dětskou radost dospělému způsobí nové boty nebo možnost zavýt si s vlky. Zároveň ukázal, že když už Cheryl na své 1770kilometrové pouti potkala lidi, ne vždy bylo o co stát. Dbal i na takové detaily, aby měla herečka stejné oblečení nebo účes, jaký tehdy nosila Strayedová. Ta ostatně na natáčení osobně dohlížela.
„Byl to obrovsky fyzicky náročný počin zdolat PCT během 94 dnů. Ale byla to pro mě také duchovní cesta. Vydala jsem se na tuto trasu v době, kdy jsem se cítila ztracená a zoufalá, kdy jsem se ocitla v mrtvém bodě. Tato cesta mě v mnoha ohledech naučila, jak doslova dát jednu nohu před druhou,“ prohlásila Cheryl. Pokud zvládáte pohled na slezlé nehty a rádi se cítíte hořkosladce, vydejte se do Divočiny s ní.
