Hodinu nevíš, varuje film inspirovaný heparinovým vrahem

Praha - Před třemi lety šokovalo veřejnost odhalení tzv. heparinového vraha Petra Zelenky. Příběh nenápadného zdravotníka, který si hrál na Boha a rozhodoval o životě a smrti pacientů, sepsal psychiatr Miroslav Skačáni v knize Vraždy ze závisti. Od literárního zpracování byl už jen krůček ke vzniku scénáře celovečerního filmu o tom, jak „se to mohlo ve skutečnosti stát“. Snímek s názvem Hodinu nevíš vstupuje do české kinodistribuce ve čtvrtek. Režie se ujal Dan Svátek (Zatracení, Blízko nebe) a v roli saniťáka Hynka se představí Václav Jiráček, který se na filmovém plátně objeví na podzim také ve slovenském výpravném Jánošíkovi jako slavný zbojník.

Režiséra Dana Svátka lákala na filmu především reálná předloha, skutečnými událostmi se inspiroval už ve svém celovečerním hraném debutu Zatracení. „Mám rád filmy a příběhy, které jsou založeny na skutečných událostech. Nicméně jsme vůbec netoužili po nějaké senzaci a snažili jsme se od toho skutečného případu odpoutat,“ tvrdí. Film chce především sledovat motivy a uvažování člověka, který se rozhodl zabíjet, a přitom má pocit, že dělá dobrou věc.

„Negativní postavy tvoří běžnou součást života a podle toho je i vnímám,“ uvedl k filmu Hodinu nevíš autor námětu a spoluautor scénáře Miroslav Skačáni. „Lidský život je pro mě tím nejdůležitějším, co na světě existuje, a proto vrah nemůže mít v žádném případě mé sympatie. Co se týče negativních vlastností, patří ke každému jedinci, ale neměly by dominovat nad těmi pozitivními, takže dobro by u lidí mělo vítězit i v životě, nejen v pohádkách,“ domnívá se.

6 minut
Publicista Pavel Mandys o filmu Hodinu nevíš
Zdroj: ČT24

Sledujeme příběh, který se mohl stát a bohužel kdykoli stát může. Ano, takhle se to i ve skutečnosti stát mohlo. A první, co vás napadne, když zjistíte, jakou lidskou bestii jsme znali, je, kolik chybělo, aby se obětí stal kdokoli z vašich blízkých a známých, nebo dokonce vy samotní. A právě nedávno medializovaný příběh heparinového vraha nás zasáhl na citlivém místě. Ano, tohle se opravdu mohlo stát komukoliv z nás. Tohle už nebylo „někde ve světě“. Tohle bylo opravdu blízko.

Hodinu nevíš je příběhem inteligentního a zakřiknutého mladíka Hynka, který se několikrát neúspěšně snaží dostat na medicínu. Nastoupí do nemocnice jako saniťák, zatrpklost z vlastního neúspěchu ho ale vede k tomu, že bere doktory jako své nepřátele. On, který by je strčil do kapsy, je musí poslouchat a je pro ně někým podřadným.

„Jeho motivace je ve filmu explicitně vyjádřena. Je pojatý jako outsider, s nímž mají diváci i trochu sympatizovat - dokonce se zde objeví scény, kdy páchá vraždu a diváci mají strach o to, aby mu to vyšlo,“ charakterizuje postavu publicista Pavel Mandys.

Ve chvíli, kdy umírající pacient Hynka požádá, aby mu pomohl skončit dlouhé trápení, si najednou uvědomí, že může být tím, kdo rozhoduje o žití, či nežití druhých. „Na začátku to je frustrovaný kluk, který chce pomáhat. Ale svou pomocí začne škodit a následně zjistí, že své možnosti může využít i jako nástroj pomsty,“ přibližuje svou postavu představitel Hynka Václav Jiráček.

„Obdivuji Vaška Jiráčka, jak se se svou rolí porval a vyrovnal. Vím, jak jsem se cítil při psaní scénáře. Nedovedu si vůbec představit, jak se cítil on při samotném hraní tohoto temného charakteru,“ uvedl Svátek, který se kromě režie podílel také na scénáři. Snažil se prý především, aby postava Hynka působila pravdivě a uvěřitelně. „Není možné dát prostor pro ironii či nadsázku, zvlášť s tématem a žánrem, který není v našich končinách právě obvyklý. Tohle opravdu není komedie, tady není místo pro smích a oddych,“ uvedl, s čím by měl divák počítat, až zamíří do kina na jeho film.

Pavel Mandys upozorňuje na formální i obsahovou podobu filmu s legendárním snímkem Juraje Herze Spalovač mrtvol (1968): „V nemocnici poblikávají zářivky, hodně scén se odehrává v noci nebo v šeru a hlavní hrdina nic netušící oběti vraždí s úsměvem, který nám přijde potutelný, zlomyslný i soucitný.“

Snímek Hodinu nevíš se natáčel za plného provozu hned v několika nemocnicích a v areálu bohnické psychiatrické léčebny. Kromě Jiráčka se diváci mohou těšit na Ivana Fraňka, Mariána Geišberga, Stanislava Zindulku, Janu Krausovou nebo Zuzanu Kronerovou. Jednu z pacientek si zahrála také pětadevadesátiletá Zita Kabátová. „Byl to úžasný pocit,“ prohlásila k možnosti objevit se zase před kamerou. „Vždycky mě práce těší a umyje mi mozek. Hlavně, že mi lidé ještě věří, že žiji. Já si připadám jako duch.“


O tom, že nejlepší scénáře píše sám život, se Svátek pokouší diváky přesvědčit podruhé. Skutečnými událostmi se inspiroval i ve svém debutu Zatracení (2002) o českém pašerákovi drog, který uvízl za mřížemi thajské věznice. Jeho druhým filmem byl anglicky mluvený autorský projekt Close to Heaven (Blízko nebe, 2005). „Vznik filmu byl rychlý, je to trochu vidět, scénář by mohl být propracovanější,“ domnívá se Mandys, který snímek považuje v kontextu dosavadní letošní české filmové tvorby za „lepší průměr“.

Přečtěte si o heparinovém vrahovi:

Manžel oběti heparinového vraha žádá po nemocnici milion

Zelenka právě před rokem vyslechl rozsudek „doživotí“

  • Plakát k filmu zdroj: www.hodinunevis.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1070/106945.jpg
  • Natáčení filmu Hodinu nevíš zdroj: www.hodinunevis.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1069/106879.jpg
  • Natáčení filmu Hodinu nevíš zdroj: www.hodinunevis.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1069/106886.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 9 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 12 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...