Henri Rousseau nevytáhl paty z Francie. Teď vystavuje poprvé v Česku

Henri Rousseau, zvaný Celník, se proslavil malbami exotické přírody, přestože byl jako malíř samouk a z rodné Francie nikdy nevytáhl paty. Od 15. září se podívá do Národní galerie v Praze, která představuje jeho tvorbu poprvé na českém území. „Malířův ztracený ráj“ doplnila dialogem s dalšími výtvarníky: Pablem Picassem, Fridou Kahlo nebo Josefem Čapkem.

Výstava se do Prahy přesunula z pařížského Musée d'Orsay, kde patřila k nejúspěšnějším v poslední dekádě.

Zatímco dnes Rousseaua vítají světové metropole, za svého života v druhé polovině 19. století vybíral daně (nikoli clo, jak naznačuje mylná přezdívka) u Seiny a jako velkého umělce sám sebe jen maloval. Jeho autoportrét z roku 1890, na němž se vyobrazil s baretem a paletou, patří k jeho nejznámějším dílům. Ve 20. letech ho zakoupila československá vláda, dnes je ve sbírkách pražské Národní galerie.  

Představa stylizovaného, trochu podivínského umělce se stala archetypem pro českou populární kulturu, upozorňuje kurátorka Kristýna Brožová. Promítl se například i do postavy malíře Rudolfa Hrušínského ve filmu Jak básníkům chutná život.

Ostatní výtvarníky inspiroval ale dávno předtím. Podobnosti se dají najít v dílech Paula Cézanna, Paula Gauguina, Fridy Kahlo či Pabla Picassa. Jeho takzvané krajiny-portréty brzy objevila dobová avantgarda, z českých avantgardních umělců inspiroval Jiřího Koláře či Toyen.

„Zpočátku se publikum jeho obrazům vysmívalo, ale postupně jej začali oceňovat někteří malíři, literáti i sběratelé,“ připomíná kurátorka. Malovat začal až ve čtyřiceti letech, označovat ho za „nedělního malíře“ ale není tak úplně přesné, rady získával od akademických malířů a učil se kopírováním děl v pařížských galeriích.  

„Používá jasné barvy. Typická je pro něj naivita, jednoduché tvary. Pohybuje se mezi snem a realitou,“ popsala Rousseaův styl kurátorka Musée d'Orsay Beatrice Avanziová.

Především se proslavil obrazy džungle. Tvrdil sice, že se účastnil tažení do exotických zemí, ve skutečnosti ale zážitky z divočiny čerpal při návštěvách zoo, botanické zahrady a přírodovědného muzea.

V Česku na něj mohou zájemci zajít do paláce Kinských na Staroměstském náměstí do 15. ledna příštího roku.  

Nahrávám video
Národní galerie v Praze vystavuje Henriho Rousseaua
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 23 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
včera v 11:06

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...