Henri Rousseau nevytáhl paty z Francie. Teď vystavuje poprvé v Česku

Henri Rousseau, zvaný Celník, se proslavil malbami exotické přírody, přestože byl jako malíř samouk a z rodné Francie nikdy nevytáhl paty. Od 15. září se podívá do Národní galerie v Praze, která představuje jeho tvorbu poprvé na českém území. „Malířův ztracený ráj“ doplnila dialogem s dalšími výtvarníky: Pablem Picassem, Fridou Kahlo nebo Josefem Čapkem.

Výstava se do Prahy přesunula z pařížského Musée d'Orsay, kde patřila k nejúspěšnějším v poslední dekádě.

Zatímco dnes Rousseaua vítají světové metropole, za svého života v druhé polovině 19. století vybíral daně (nikoli clo, jak naznačuje mylná přezdívka) u Seiny a jako velkého umělce sám sebe jen maloval. Jeho autoportrét z roku 1890, na němž se vyobrazil s baretem a paletou, patří k jeho nejznámějším dílům. Ve 20. letech ho zakoupila československá vláda, dnes je ve sbírkách pražské Národní galerie.  

Představa stylizovaného, trochu podivínského umělce se stala archetypem pro českou populární kulturu, upozorňuje kurátorka Kristýna Brožová. Promítl se například i do postavy malíře Rudolfa Hrušínského ve filmu Jak básníkům chutná život.

Ostatní výtvarníky inspiroval ale dávno předtím. Podobnosti se dají najít v dílech Paula Cézanna, Paula Gauguina, Fridy Kahlo či Pabla Picassa. Jeho takzvané krajiny-portréty brzy objevila dobová avantgarda, z českých avantgardních umělců inspiroval Jiřího Koláře či Toyen.

„Zpočátku se publikum jeho obrazům vysmívalo, ale postupně jej začali oceňovat někteří malíři, literáti i sběratelé,“ připomíná kurátorka. Malovat začal až ve čtyřiceti letech, označovat ho za „nedělního malíře“ ale není tak úplně přesné, rady získával od akademických malířů a učil se kopírováním děl v pařížských galeriích.  

„Používá jasné barvy. Typická je pro něj naivita, jednoduché tvary. Pohybuje se mezi snem a realitou,“ popsala Rousseaův styl kurátorka Musée d'Orsay Beatrice Avanziová.

Především se proslavil obrazy džungle. Tvrdil sice, že se účastnil tažení do exotických zemí, ve skutečnosti ale zážitky z divočiny čerpal při návštěvách zoo, botanické zahrady a přírodovědného muzea.

V Česku na něj mohou zájemci zajít do paláce Kinských na Staroměstském náměstí do 15. ledna příštího roku.  

Nahrávám video
Národní galerie v Praze vystavuje Henriho Rousseaua
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Než se vila v Plzni stala památkou, nový majitel ji zboural

Systém prohlašování staveb za kulturní památky má podle památkářů trhliny. Majitelé budov se vůbec nemusí dozvědět, že ministerstvo kultury projednává návrh na jejich prohlášení. Kvůli tomu byla zbourána například Čočkova vila v Plzni. Zdlouhavé bylo řízení i v případě hospodářského dvora v Planinách na jižním Plzeňsku.
15. 2. 2026

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
14. 2. 2026

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026
Načítání...