Goldoniho Lhář je motorkář

Sedmou premiérou Divadelního léta pod plzeňským nebem je komedie Carla Goldoniho Lhář v hlavní roli s Romanem Zachem. Její režie se ujal umělecký šéf Západočeského divadla v Chebu Zdeněk Bartoš. Scéna Divadelního léta se, stejně jako v loňském roce, nachází přímo v centru města, na náměstí Republiky.

Divadelní léto pod plzeňským nebem přináší každoroční unikátní zážitek inscenacezasazené do specifických městských kulis. Tradičně také uplatňuje spolupráci plzeňských herců s pražskými. Náměstí republiky se nyní stalo působivou scenérií zmodernizované klasicistní komedie, odehrávající se v Benátkách. Archetyp lháře podle režijního záměru a v podání Romana Zacha dostává podobu floutka v kožené bundě na motorce. Hlavní představitel se kvůli němu k divadlu vrátil po rok a půl dlouhé pauze.

Plzeňský Lhář je oděn stylem přelomu padesátých a šedesátých let 20. století. Scéna Pavla Kodedy spojuje důmyslný víceúrovňový systém můstků, kanálů a gondol, pořízených natřením kajaků a kanoí načerno. Základem dekorace jsou látkové reklamní plochy, zejména plakát k ikonickému Felliniho filmu La Dolce Vita. Italskou módní vlnu šedesátek sledují i kostýmy Andrey Králové. Kapela či gondoliéři zůstávají věrni klasickému benátskému vzhledu pruhovaných trik, škrabošek a slamáků.

Lhář
Zdroj: ČT24/Divadelní léto pod plzeňským nebem

Hudba Matěje Kroupy navozuje pravou benátskou idylu. Živý doprovod tvoří kytara, kontrabas, saxofon a bicí. Zpívá se italsky i česky, k serenádám dámy popíjejí vínko, kouří dýmku a ze zdánlivého bezpečí balkonu koketují s nápadníky. Lelio (Roman Zach) bezprostředního svůdníka nezapře od první chvíle, kdy rebelsky přijede na Vespě a políbí neznámou divačku v první řadě. Hlediště se hned chytí. „Ty vodní skútry mě rozčilují,“ komentuje pohotově Zach, když zrovna zatroubí auta na náměstí.

V sevřené poloaréně s pěti sty místy je dobře vidět i slyšet, ozvučení mikroporty přináší výhodu svobodného pohybu herců. K fyzicky nejdynamičtějším místům patří lezení na balkon nebo plavba po kanále. Podobně jako je přítomnost vody a dřevěného mola atraktivní třeba v Rozmarném létě pražského Divadla v Celetné, fungují zde dobře momenty projížděk gondolou, chvíle, kdy se muži srdnatě vrhají do vody, aby svou vyvolenou okouzlili coby kavalíři. Kouzelně působí rovněž mobilní trh, kdy mladíci s dřevěnými bedýnkami plnými zeleniny a květin pobíhají jevištěm.

„Krása a lež jsou mi bez hany, neboť je celý svět vylhaný,“ konstatuje Lelio, podporován věrným sluhou - divácky (i z televizních reklam) populárním Tomášem Jeřábkem (Arlecchino). „Tohle není lež, ale usnadnění věci,“ zmiňuje podvodník Lelio v dalším kontextu a přes veškerý nadhled veselohry cítíme, co by mělo aktuálně vítězit nad jakýmkoli komplotem. Akcentuji i šarm a energii Miloslava Mejzlíka v roli Leliova otce a temperament s jadrným humorem Colombiny, služky doktora Balanzoniho (Bronislav Kotiš), v podání Diany Tonikové. 

Na Lháři bych změnila jediné, a to jeho délku, trvá totiž i s přestávkou téměř tři hodiny. Podle překladu Rudolfa Součka - a s přihlédnutím k adaptaci Miloše Hlávky - původní hru upravili režisér Zdeněk Bartoš a dramaturgyně Marta Ljubková. Pohybovou spolupráci měla na starosti Adéla Stodolová. V komedii účinkují: Roman Zach, Tomáš Jeřábek, Miloslav Mejzlík, Bronislav Kotiš, Malvína Pachlová, Klára Krejsová, Diana Toniková, Marek Adamczyk, Petr Konáš, Zdeněk Rohlíček, Daniela Šišková, Zdeněk Lahoda, Martin Zahálka ml. a David Kovář.

Lhář / Roman Zach
Zdroj: ČT24/Divadelní léto pod plzeňským nebem

Režisér inscenace Zdeněk Bartoš o Lháři: Původní Goldoniho komedie Lhář je moralita z poloviny 18. století o tom, že lhát se nemá. My jsme ji zkřížili s úpravou Miloše Hlávky z počátku čtyřicátých let minulého století, který hru pod názvem Benátská maškaráda posunul k jakémusi bláznivému karnevalu „mimo všední čas“. Hlavní hrdina je tam trochu básník, trochu sukničkář, ale hlavně lhaní je pro něj zábavná kratochvíle, duchaplné nápady mají odhánět nudu a šeď každodennosti. Vizuálně a hudebně jsme komedii zasadili do druhé poloviny padesátých let v Itálii, maximálně začátku šedesátých, tedy zlatého věku italského filmového neorealismu a klasických černobílých komedií (jako je třeba Rozvod po italsku). Doba, která měla styl, nenucenou eleganci, zároveň pulsovala rokenrolem a mladou vzdorovitou energií.

Za tímto titulem se do Plzně můžete vypravit ještě 10. a 11. července, vždy od 20:30h. Poté vás na náměstí Republiky v režii Viléma Dubničky od 14. do 20. července čekají Tři mušketýři s Janem Přeučilem v roli kardinála Richelieu a s Kristýnou Leichtovou jako Mylady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 15 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...