Glosa z Berlinale: Narušení systému anebo Končí éra Kosslick

Nahrávám video

„Éra Kosslick“. Už teď je jasné, že právě pod tímto názvem vstoupí od příštího roku do filmové historie období Berlinale mezi lety 2001 a 2019, kdy prestižní přehlídku vedl ředitel Dieter Kosslick. V letošním ročníku zasedá v ředitelském křesle naposledy, ale nejde o nečekaný velký třesk. Odchod jedné z postav, které formovaly německé i světové filmové umění i průmysl, byl oznámen už loni. První den 69. Berlinale tak patřil Kosslickovi coby největší hvězdě.

Dieter Kosslick přišel už k festivalu přesunutému z bývalého Západního Berlína na stanici Zoo na nově budované Postupimské náměstí. Tady na zelené louce (nebo spíše betonové, po pádu Berlínské zdi) vyrostl nový Festivalový palác, nové centrum města, nová čtvrť. Dynamická, s duchem proměny světa a vstupu do 21. století. Takové je a bylo i Berlinale v Kosslickových opratích.

Více žen, více filmů

Jako festivalový šéf podporoval Jafara Panahiho, pronásledovaného íránského režiséra, jehož filmy nechal tajně doputovat na festival a umožnil je promítat. Když vyhrál snímek Taxi, bylo to silné politické gesto do Íránu i do celého světa.

Podporoval uprchlíky, a když Zlatého medvěda získal italský dokument Oheň na moři, vyslalo jeho vítězství pro změnu silný politický vzkaz především těm, kteří uprchlíkům pomoct nechtějí.

Podporoval ženy a je pyšný, že letos sedm filmů ze sedmnácti v hlavní soutěži natočily režisérky. Figurují mezi nimi například Agnieszka Hollandová, Teona Strugar Mitevska nebo Isabel Coixetová.

Rozhodovat o jejich počinech bude porota v čele se slavnou francouzskou herečkou Juliette Binocheovou – zdá se, že i volba ženy coby předsedkyně poroty nebyla náhodná. Binocheová je dlouhá léta spřízněná duše berlínské přehlídky. Vyhrála Stříbrného medvěda v roce 1997 za roli ve filmu Anglický pacient. Ten byl produkovaný Harveym Weinsteinem, producentem, jehož obvinění spustilo lavinu kampaně #MeToo. Proto i na něj přišla na tiskové konferenci řeč; herečka podotkla, že s ním nikdy problém neměla, ale ať spravedlnost udělá, co je potřeba.

Juliette Binocheová a Dieter Kosslick při zahájení 69. Berlinale
Zdroj: DPA/Kay Nietfeld/ČTK

Když Dieter Kosslick na začátku století nastupoval do vedení festivalu, panovaly v Berlíně obavy o diváka. Nový šéf Berlinale program rozšířil na čtyři stovky filmů, což je enormní počet. Na jedné straně festivalové publikum rozmanitost filmů přitáhla, na druhé straně byl ředitel kritizován, že dává prostor i méně kvalitním, nefestivalovým snímkům.

Rozšířil také počet sekcí a různých programů, určených například pro nové talenty nebo pro nové populární seriály, spustil i programy zdánlivě vzdálené od filmu, jako Knihy na Berlinale ve spolupráci s knižním veletrhem ve Frankfurtu nad Mohanem.

Prvním Kosslickovým počinem ale před osmnácti lety byl důraz na domácí německou kinematografii v hlavním programu. Zavedl i novou sekci věnovanou čistě německému filmu a také ceremoniály jsou plné domácích německých hvězd.

Soutěžní Narušení systému

Jeden z prvních soutěžních filmů letošního ročníku shrnuje Kosslickova kritéria. Jedná se totiž o film od ženy… a Němky. Jmenuje se Systemsprenger (Narušení systému) a jako svůj celovečerní debut ho natočila německá režisérka Nora Fingscheidtová. Se svým scénářem dokonce figurovala v předchozích letech v programu pro talenty Berlinale.

Vypráví o devítileté Benni, kterou nikdo nechce, protože je naprosto nezvladatelná. Není schopná fungovat v jakémkoliv systému, překračuje sebejednodušší pravidla pro soužití. Její vlastní matka se jí a její nezvladatelné energie bojí, a proto se jí vzdala. Jediné, o co se Benni snaží, je přitom být s matkou. Jde jí o výraznou potřebu lásky a pocit bezpečí. Snaha německých sociálních pracovníků pomoct nicméně vede do prázdna.

Systemsprenger je příběh v jistém smyslu akční, trochu psychologický, trochu sociální, trochu sympatický s dobrou vůlí německých sociálních úřadů a jejich pracovníků, s romantizujícím poselstvím o soucitu s lidmi bez lásky a domova. Pětatřicetiletá režisérka přiznala, že na filmu pracovala šest let a k tématu ji přivedlo překvapení, když mezi ženami bez domova, o nichž točila film, narazila na čtrnáctiletou dívku.

Film si své diváky i příznivce na Berlinale určitě najde. Publikum je k festivalu velmi loajální a díky tomu z něj tvoří první největší filmovou událost roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
před 14 hhodinami

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
před 15 hhodinami

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
před 20 hhodinami

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
14. 10. 2026‌‌

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
14. 10. 2026‌‌

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.