Glosa z Berlinale: Narušení systému anebo Končí éra Kosslick

Nahrávám video
Začalo poslední Berlinale s Dieterem Kosslickem
Zdroj: ČT24

„Éra Kosslick“. Už teď je jasné, že právě pod tímto názvem vstoupí od příštího roku do filmové historie období Berlinale mezi lety 2001 a 2019, kdy prestižní přehlídku vedl ředitel Dieter Kosslick. V letošním ročníku zasedá v ředitelském křesle naposledy, ale nejde o nečekaný velký třesk. Odchod jedné z postav, které formovaly německé i světové filmové umění i průmysl, byl oznámen už loni. První den 69. Berlinale tak patřil Kosslickovi coby největší hvězdě.

Dieter Kosslick přišel už k festivalu přesunutému z bývalého Západního Berlína na stanici Zoo na nově budované Postupimské náměstí. Tady na zelené louce (nebo spíše betonové, po pádu Berlínské zdi) vyrostl nový Festivalový palác, nové centrum města, nová čtvrť. Dynamická, s duchem proměny světa a vstupu do 21. století. Takové je a bylo i Berlinale v Kosslickových opratích.

Více žen, více filmů

Jako festivalový šéf podporoval Jafara Panahiho, pronásledovaného íránského režiséra, jehož filmy nechal tajně doputovat na festival a umožnil je promítat. Když vyhrál snímek Taxi, bylo to silné politické gesto do Íránu i do celého světa.

Podporoval uprchlíky, a když Zlatého medvěda získal italský dokument Oheň na moři, vyslalo jeho vítězství pro změnu silný politický vzkaz především těm, kteří uprchlíkům pomoct nechtějí.

Podporoval ženy a je pyšný, že letos sedm filmů ze sedmnácti v hlavní soutěži natočily režisérky. Figurují mezi nimi například Agnieszka Hollandová, Teona Strugar Mitevska nebo Isabel Coixetová.

Rozhodovat o jejich počinech bude porota v čele se slavnou francouzskou herečkou Juliette Binocheovou – zdá se, že i volba ženy coby předsedkyně poroty nebyla náhodná. Binocheová je dlouhá léta spřízněná duše berlínské přehlídky. Vyhrála Stříbrného medvěda v roce 1997 za roli ve filmu Anglický pacient. Ten byl produkovaný Harveym Weinsteinem, producentem, jehož obvinění spustilo lavinu kampaně #MeToo. Proto i na něj přišla na tiskové konferenci řeč; herečka podotkla, že s ním nikdy problém neměla, ale ať spravedlnost udělá, co je potřeba.

Juliette Binocheová a Dieter Kosslick při zahájení 69. Berlinale
Zdroj: DPA/Kay Nietfeld/ČTK

Když Dieter Kosslick na začátku století nastupoval do vedení festivalu, panovaly v Berlíně obavy o diváka. Nový šéf Berlinale program rozšířil na čtyři stovky filmů, což je enormní počet. Na jedné straně festivalové publikum rozmanitost filmů přitáhla, na druhé straně byl ředitel kritizován, že dává prostor i méně kvalitním, nefestivalovým snímkům.

Rozšířil také počet sekcí a různých programů, určených například pro nové talenty nebo pro nové populární seriály, spustil i programy zdánlivě vzdálené od filmu, jako Knihy na Berlinale ve spolupráci s knižním veletrhem ve Frankfurtu nad Mohanem.

Prvním Kosslickovým počinem ale před osmnácti lety byl důraz na domácí německou kinematografii v hlavním programu. Zavedl i novou sekci věnovanou čistě německému filmu a také ceremoniály jsou plné domácích německých hvězd.

Soutěžní Narušení systému

Jeden z prvních soutěžních filmů letošního ročníku shrnuje Kosslickova kritéria. Jedná se totiž o film od ženy… a Němky. Jmenuje se Systemsprenger (Narušení systému) a jako svůj celovečerní debut ho natočila německá režisérka Nora Fingscheidtová. Se svým scénářem dokonce figurovala v předchozích letech v programu pro talenty Berlinale.

Vypráví o devítileté Benni, kterou nikdo nechce, protože je naprosto nezvladatelná. Není schopná fungovat v jakémkoliv systému, překračuje sebejednodušší pravidla pro soužití. Její vlastní matka se jí a její nezvladatelné energie bojí, a proto se jí vzdala. Jediné, o co se Benni snaží, je přitom být s matkou. Jde jí o výraznou potřebu lásky a pocit bezpečí. Snaha německých sociálních pracovníků pomoct nicméně vede do prázdna.

Systemsprenger je příběh v jistém smyslu akční, trochu psychologický, trochu sociální, trochu sympatický s dobrou vůlí německých sociálních úřadů a jejich pracovníků, s romantizujícím poselstvím o soucitu s lidmi bez lásky a domova. Pětatřicetiletá režisérka přiznala, že na filmu pracovala šest let a k tématu ji přivedlo překvapení, když mezi ženami bez domova, o nichž točila film, narazila na čtrnáctiletou dívku.

Film si své diváky i příznivce na Berlinale určitě najde. Publikum je k festivalu velmi loajální a díky tomu z něj tvoří první největší filmovou událost roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 19 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 21 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...