Glosa: Výročí Divadla Na zábradlí je pryč, dluhy trvají

Šedesáté výročí své existence oslavilo minulý měsíc pražské Divadlo Na zábradlí, jedna z nejdůležitějších scén českého divadelního života druhé poloviny minulého století – a i dnes scéna sledovaná a diskutovaná. Jenže když oslavy pominuly, zůstalo po nich téměř prázdno.

Pro připomenutí základní fakta: 9. prosince 1958 se v sálku na Anenském náměstí konala premiéra inscenace Kdyby tisíc klarinetů, k níž texty napsal Ivan Vyskočil a hudbu mezi jinými zkomponoval Jiří Suchý, dva umělečtí zakladatelé právě ustavené scény, která dostala název Divadlo Na zábradlí (DNz). V šedesátých letech se pod uměleckým vedením svého kmenového režiséra Jana Grossmana vypracovala v divadlo evropského formátu.

Od počátku existence Zábradlí až do roku 1991 byl jeho ředitelem Vladimír Vodička, mistr taktiky a kompromisů, který za normalizace s výkyvy, ale přece držel umělecký kredit scény a umožnil tam režírovat například Evaldu Schormovi, mimořádnému režisérskému talentu českého filmu šedesátých let. Ke konci osmdesátých let se do angažmá vrátil Jan Grossman.

Po listopadovém převratu se Zábradlí stalo stánkem svým způsobem prominentním, protože mělo „přednostní“ právo na uvádění děl Václava Havla, který byl v šedesátých letech v DNz nejprve kulisákem, posléze dramaturgem a dramatikem (v oné dekádě zde byly premiérově uvedeny jeho hry Zahradní slavnost, Vyrozumění a Ztížená možnost soustředění). Devadesátá léta jsou na této scéně spjata především s opulentními režiemi Petra Lébla. Roku 2013 se v DNz započala jiná vyhraněná éra, zosobněná ředitelem Petrem Štědroněm, režisérem Janem Mikuláškem a uměleckou šéfkou Dorou Viceníkovou.

Zevrubný pohled na tuto scénu – věřte nevěřte – dosud chybí. Do knižní monografie nebyla zpracována nejen dosavadní, nebo řekněme půlstoletá historie DNz, ale ani její nejvýznamnější kapitoly: tedy v prvé řadě éra od založení do podzimu roku 1968, kdy umělecký šéf Jan Grossman ze Zábradlí odešel, a pak éra Petra Lébla a vůbec celý příběh DNz od převratu do Léblova dobrovolného odchodu ze světa (1999). Ostatně neexistují ani teatrologické monografie obou těchto tvůrců…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...