Geometrie citlivosti Radka Kratiny

Pohled na umění z druhé strany, jeho vnitřní řád a základní principy vzniku uměleckého díla, jimiž jsou experiment a náhoda, nabízí výstava „Radek Kratina (1928-1999)“, první souborná retrospektivní výstava tohoto umělce, jehož význam je v kontextu československého umění 2. poloviny 20. století zcela zásadní. V gotických prostorách domu U Kamenného zvonu ji připravila Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Museem Kampa – Nadací Jana a Medy Mládkových a bude otevřena do 19. 5. 2013.

Tou druhou stranou umění je v tomto případě čistá abstrakce obohacená o vnitřní pohyb a dynamiku, tak jak ji pro sebe v průběhu více jak třiceti let objevoval Radek Kratina. Radost, kterou patrně on sám při tvorbě svých prací zažíval, a tak ji můžeme prožívat i my, lze přirovnat snad jedině k čisté radosti, kterou pociťují matematici a fyzici nad elegantním řešením příkladu. Kratinovu tvorbu a metody jeho práce můžeme směle srovnávat s výsledky a objevitelským nadšením a úsilím největších myslitelů-geometrů. Kratinova díla jsou díla „čistých idejí“ umělecké formy, konstrukce a pohybu, sama o sobě vytvářející jedinečnou estetiku a navozující intenzivní pocit ušlechtilé krásy; krásy zbavené duševních a dějových traumat, jimiž může procházet na obraze nebo v plastice zobrazená figura.

Písek, drát, klíče, zápalky, těstovinová písmenka…

Výstava je ukázkou ohromující píle, nadání a objevitelské vášně experimentátora a v neposlední řadě i řemeslné zručnosti umělce. Je také ukázkou toho, jak všechna jeho tvůrčí období do sebe nakonec zapadla, a kdyby nebyla přerušena smrtí umělce, vedla by neustálým zvětšováním měřítka a monumentality jeho uměleckých konstrukcí k projektům, které by našly své uplatnění v urbanismu měst, kultivace veřejného prostoru nebo přímo v architektuře. Důkazem toho je dílo, zaoblená stěna s vertikálně řazenými kovovými variabilními trubkami, které ve vstupní hale galerie odstartuje samotnou výstavu. Kratina ho vytvořil pro vstupní prostor pražského obchodního centra Lužiny; bylo realizováno v r. 1991, v porevolučních letech bylo novým majitelem budovy odstraněno.

Radek Kratina, textilní návrhář, vystuduje brněnskou Školu uměleckých řemesel (1948-1952) a poté VŠUP v Praze v ateliéru Josefa Nováka a Aloise Fišárka (1952-1957). Prvním a pro to, co bude následovat později, jakýmsi přípravným, avšak umělecky zcela plnohodnotným obdobím jsou Kratinovy textilní návrhy, hračky, dřevěné figurky s pohyblivými částmi, papírové kostky a vystřihovánky.

Od r. 1963 se věnuje už pouze volné tvorbě. Vytváří obrazy/kresby ručně vyrobenými tiskátky, černobílé i barevné serigrafie, objekty z organického skla. V tomto období se už experiment prosazuje jako základní princip jeho tvorby. Nejprve to jsou grafické experimenty: monotypy, frotáž, koláž (propalovaná, protrhávaná aj.) a lettristická grafika (přetiskované, demolované písmo). Poměrně rychle se propracuje k vrstvenému reliéfu grafických matric. Ve strukturální grafice zhodnocuje všechny své dosavadní poznatky. Kratina zde dává vyniknout tvarovému a estetickému potenciálu obyčejných materiálů, jakými jsou písek, drát, klíče, zápalky, dokonce těstovinová písmenka do polévky, korkové zátky, žiletky, provázky, lepící páska nebo fragmenty rozbitých gramodesek, a vytváří proměnné abstraktní struktury s autentickou estetickou kvalitou.

Jak divák postupuje z jednoho sálu do druhého, zvýrazňuje se sošnost použitých prvků, měřítko a monumentalita jeho prací. Zlomovým rokem je rok 1964, kdy Radek Kratina vytváří první, „nultý“ variabil z dřevěných zápalek. Variabily, proměnné variabilní objekty, se stanou pro následující desetiletí leitmotivem Kratinovy tvorby a polem pro jeho objevitelské úsilí. Variabily tvoří nejprve dřevěné barevné i monochromní prefabrikované prvky s horizontálním posunem, které lze překlápět a otáčet. Fixované jednoduchým způsobem v rámu jsou originálními studiemi pohybu. Ten vzniká uvnitř díla jednak metodou kladení rytmických řad a nasměrováním použitých prvků s možností jejich mechanického posunu a jednak optickou iluzí světla a stínu. Barevné variabily jsou optimistickou hrou rozkoše smyslů, které se radostně zmocňují barev a tvarů; monochromní, většinou bílé variabily znovu a znovu udivují poznáním, jak dokonalým sochařem může být světlo a stín, i když má k dispozici jen jednu barvu a jeden tvar, což sice každý ví, ale jen málokdo ho v pravou chvíli chytí za ruku.

Nekonečné, vždy krásné, dokonalé variace

Tyto kvality jsou vystupňovány ve variabilech zhotovených z kovu. Barvu nahrazuje až omračující chvějivá fluorescence kovu. Aktivní pohyb mu dává tvar a směr prvku, plasticitu výsledného obrazu modeluje kontrast lesku a matu malých i větších ploch. Dřevěné hranoly, dřevěné kostky, krychle, kosočtverce a kulatiny zde nahrazují kovové části z hliníku, mosazi, železa nebo duralu. Autor nejprve pracoval s převzatými hotovými dílenskými prvky, pak je ale sám navrhoval a strojně opracovával, což mu umožňovalo větší kontrolu nad každým vroubkem, zářezem a ploškou každé jednotlivé tyčky, cylindrického kruhu, trubky, válečku, disku, čepu nebo dvojkuželu, a to proto, aby se této kontroly nakonec vzdal - výslednou podobu ponechává na aktivní účasti diváka. Komponenty jsou mnohostranně pohyblivé a s každým dotykem ruky se tvarově a světelně proměňují v nekonečných, vždy krásných a dokonalých variacích.

Radek Kratina byl spoluautorem jedinečné odnože geometrické abstrakce, kinetismu a neokonstruktivismu, která v československém a evropském umění 2. poloviny 60. let 20. století neměla obdoby. Jeho vrcholné variabily vyrůstaly od zárodečných mikroprvků v textilních návrzích, přes hluboké, desetiletí trvající studium tvarů, struktury, konstrukce, pohybu, světla a formy výtvarného díla, až se propracovaly do důmyslných, ušlechtilých kreací, které udivují lehkostí a elegancí vnitřní i vnější architektury; jako by existovaly odedávna, jen my jsme to neviděli. Zájem, který návštěvníci projevují, aby si s Kratinovými variabily mohli pohrát, vypovídá o tom, že jsou i dnes nejen lékem na duši obtíženou starostmi, ale že výtvarný konkretismus jako „geometrie citlivosti“ zdaleka neřekl poslední slovo.

Radek Kratina (1928-1999) / GHMP, Dům U Kamenného zvonu / 16. 3.–19. 5. 2013

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
22:02Aktualizovánopřed 3 mminutami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
včera v 16:16

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...