Gebauerovy plavkyně zaplavily NoD

Praha - Jednasedmdesátiletý Kurt Gebauer se pohybuje od politiky k erotice. Jeho ironické sochy provokovaly minulý režim, shovívavým sarkasmem ale oslovuje dodnes. Proslul také svými Plavkyněmi, tedy vznášejícími se a plovoucími objekty. Pražská galerie NoD vystavuje sérii děl, která vznikla letos v září z dojmů u bazénu na Petynce.

Nejhezčí pohled na svět je pod hladinou bazénu, alespoň podle Kurta Gebauera, který plavkyně kreslí a modeluje už od školy. Fascinuje ho svoboda a radost z pohybu, ze které pak vytváří snové kompozice. „Nosím si v ruksaku vždycky pár papírů, dám si malý pivo, pokud mě tam nechají a není pozdě. Vždycky žasnu nad tím, jak je ta realita lepší než to, co se mi podaří,“ vypráví výtvarník.

Plavání a pohyb ve vodě je podle něj náhražkou létání, které ho zase inspiruje ve snech. Vznášející se sochy v parcích a ulicích nejsou z bronzu, ale z látky, pletiva a drátů. „Ušil jsem to, vycpal dřevitou vlnou a zavěsil pod strop, což je i přirozenější, nevypadá to tak nebezpečně, když to na vás spadne, a zároveň to vzbuzuje pocit lehkosti,“ vysvětlil Gebauer.

Odlehčené jsou i jeho politické provokace. Od normalizace si nenápadně utahoval z režimu - dobré bydlo politiků zesměšnil Zbytnělým papouškem nebo Dobře krmenou rybkou. Naplněný ironií je i Český rybník, který parodoval chatrné komunistické hodnoty od Lenina, bachaře, estébáka až po pivaře. Nejznámější politickou groteskou Kurta Gebauera se stali trpaslíci.

Trpaslíci Kurta Gebauera
Zdroj: ČT24

Od začátku tisíciletí se vydal novou cestou, kterou si pojmenoval „čistá krása bez ironie“. V roce 2000 tak třeba ve Vltavě nechal potopit pětadvacetimetrovou ženu. Před galerii NoD zase umístil svítící objekty, které doplňují sérii kreseb z Petynky.

Nahrávám video
Gebauerovy plavkyně zaplavily NoD
Zdroj: ČT24

Kurt Gebauer (17. 8. 1941) studoval na Střední škole uměleckých řemesel v Brně (1955-1956), Střední průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích (1956-1959) a poté na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1965 absolvoval stáž u profesora Otto Herberta Hajka ve Stuttgartu (Staatliche Akademie der Bildenden Künste Stuttgart). V roce 1972 pak u profesora Césara Baldacciniho. V roce 1990 byl jmenován docentem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v roce 1992 se stal profesorem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
před 12 hhodinami

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
před 13 hhodinami

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
před 22 hhodinami

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026

Filmové premiéry: Bouřlivé výšiny, Christy či Kaprálová

Do české kinodistribuce přibyly nové tituly. Očekávanou novinkou je snímek Bouřlivé výšiny, adaptace románu britské spisovatelky Emily Brontëové s Margot Robbieovou a Jacobem Elordim v rolích osudového páru. V životopisném dramatu Christy se Sydney Sweeneyová postavila do ringu jako profesionální boxerka Christy Martinová. Příběh silné ženy, která prorazila v oboru, jemuž dominovali muži, zobrazuje také dokument Kaprálová. V koprodukci České televize vypráví o skladatelce a dirigentce první poloviny dvacátého století.
12. 2. 2026
Načítání...