Galerie Langhans připravila výstavu Pavla Diase a Billa Jacobsona

Praha - Dvě výstavy najednou pořádá pražská Galerie Langhans. U příležitosti loňských sedmdesátin přináší průřez celoživotní tvorbou Pavla Diase, kterou doplňují snímky amerického fotografa Billa Jacobsona. Výstava Pavla Diase se jmenuje Padesát, obsahuje padesát snímků a připomíná padesátiletou tvorbu významného představitele české reportážní a dokumentární fotografie. Z díla Billa Jacobsona expozice obsahuje soubor černobílých fotografií s motivy z autorova blízkého okolí, vznikající v 70. letech a barevné snímky ze série funny, cry, happy (2005). Expozice potrvá v Galerii Langhans do 1. března.

Pavel Dias vytváří od poloviny 50. let rozsáhlé fotografické eseje. Mezi jeho témata patří svět kolem koňských dostihů, náboženské slavnosti a rituály, nebo současnost bývalých nacistických koncentračních táborů. Vystaveny jsou také historicky vzácné reportáže ze srpna 1968 a z pohřbu Jana Palacha, od kterého v těchto dnech uplynulo 40 let.

Pavel Dias je ve svých reportážích a dokumentárních esejích pozorný i ke každodennímu životu obyčejných lidí. Léta se věnuje také výuce fotografie. „Ačkoli se v 80. a 90. letech říkalo, že dokumentární fotografie nemá budoucnost, je tomu právě naopak, dnešní svět takový pohled potřebuje,“ řekl Dias.

Některým tématům se Dias věnuje několik desetiletí, jeho dílo je tak prostoupeno vědomím vzájemných souvislostí a příběhů spjatých s fotografovanými lidmi a situacemi. Na výstavu už se nedostaly cykly z posledních let, ve kterých navázal na svůj celoživotní zájem o judaika. Rozpracované má také téma funkcionalistické architektury vycházející z Baťova Zlína, jíž hledá po celém světě.

Z díla Billa Jacobsona jsou podle kurátora Davida Koreckého nejznámější fotografie z posledního desetiletí minulého století. V souborech portrétů a městských krajin tehdy našel rozhraní mezi zobrazením a abstraktní poetikou barvy a světla prostřednictvím neúplného ostření objektivu. V rozostřených portrétech a aktech mužů i v obrazech ulic New Yorku dosáhl tímto jednoduchým způsobem silného emotivního účinku.

Zatímco starší fotografie charakterizuje hlavně pozorování lidí v reáliích každodenního života, v novém cyklu jsou fragmenty architektury, přírodnin a všedních předmětů oproštěné od přítomnosti člověka. Starší snímky jsou podle autora poznamenány i tím, jak v 80. a 90. letech odcházeli ze světa někteří z jeho přátel kvůli smrtelné nemoci AIDS. „Snažil jsem se zachytit vzpomínku, jak člověk odchází, jak se rozplývá vzpomínka,“ řekl Jacobson.

Jemnost a intimita, něha okolní reality a něha života jsou ale podle kurátora obsaženy i v nových barevných snímcích a jsou také tím, proč se rozhodl spojit přehlídky obou autorů v jednu expozici.

  • Slavná fotografie z cyklu Palachův pohřab na výstavě v galerii Langhans autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/632/63168.jpg
  • Instalace díla Billa Jacobsona v galerii Langhans autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/632/63166.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026
Načítání...