Fotografie ukazují konec sovětské okupace

Poslední železniční transport se sovětskými vojáky opustil československé území 21. června 1991. Odchod okupantů zachycují dobové fotografie Dany Kyndrové. Fotografka se navíc znovu vypravila na stejná místa a soubor obohatila o záběry, které stále připomínají sovětskou misi na našem území. Expozici nazvanou S nimi a bez nich… vystavuje pražská Leica Gallery.

Odchod sovětských vojsk byl jedním z prvních požadavků Občanského fóra v listopadu 1989. Spolu s dalšími armádami Varšavské smlouvy vpadly sovětské jednotky do Československa 21. srpna 1968. Okupace dramaticky ukončila období politického uvolnění a zahájila dvacet let normalizace.

Dočasně na věčnost

Většina vojáků sice opustila Československo už v říjnu 1968, ale část zůstala na území státu jako „sovětské jednotky dočasně umístěné na území Československa“ bez termínu odchodu. Jejich velitelství sídlilo ve středočeských Milovicích, kde vzniklo celé sovětské město s tisíci byty.

„Po podepsání smlouvy o dočasném pobytu Střední skupiny sovětských vojsk se na našem území usídlilo přibližně 75 tisíc vojáků, vyzbrojených těžkou technikou i letectvem. V průběhu osmdesátých let dokonce v Československu sídlila raketová brigáda se střelami středního doletu. Dočasnost pobytu byla občany s hořkou ironií označována za věčnost, o čemž svědčilo zabydlování sovětských vojsk. Ta si na našem území bez jakéhokoliv povolení budovala celá sídliště i s vlastními obchody a školami,“ píše historik Ivo Pejčoch.

Část těchto jednotek opustila zemi roku 1987, poslední vojáci odjeli až po sametové revoluci. Na odchod dohlížela parlamentní komise, kterou vedl poslanec Michael Kocáb. Poslední železniční transport opustil československé území 21. června 1991.

Černobílý návrat

Výstava v Leica Gallery zahrnuje fotografie z nejznámějšího projektu Dany Kyndrové z let 1990 až 1991, kdy se autorka několik měsíců systematicky věnovala zachycení odchodu vojsk z území Československa. Nyní se znovu vypravila na místa zdokumentovaná na fotografiích z 90. let a soubor obohatila o záběry, které stále připomínají sovětskou misi. Výstava začne v pátek 24. června a potrvá do 4. září.

Dana Kyndrová (narozena roku 1955 v Praze) patří mezi významné české dokumentární a humanistické fotografky. Do povědomí české fotografické veřejnosti vstoupila souborem fotografií z afrického Toga, kde strávila půl roku. Fotografické eseje a reportáže přivezla i z dalších zemí. Desítky let soustavného sledování ruského národa vyústilo v rozsáhlou fotografickou publikaci Rusové… jejich ikony a touhy vydanou v roce 2015.

Osudy vojenských prostorů

Odchod sovětských vojáků zanechal na našem území několik opuštěných vojenských prostorů. Zatímco milovický a ralský prostor byly při odchodu sovětských vojsk v červnu 1991 zrušeny, libavský převzala opět československá, později česká armáda.

Po omezení vojenského újezdu Libavá na Olomoucku se na tomto území osamostatnily tři nové obce: Město Libavá, Kozlov a Luboměř pod Strážnou. Jak se spojení armády s civilním obyvatelstvem podepsalo na atmosféře v sídelních útvarech, které se po desítkách znovu stávají obcemi, zachycuje galerie fotografa České televize Jana Langera.

Kromě svérázné atmosféry bývalé vojenské prostory často nabízejí pozoruhodně bohatou přírodu. V bývalém vojenském prostoru Milovice vedle divokých koní a praturů spásají trávu také zubři.

Také lesy v bývalém vojenském prostoru Ralsko jsou experty považované za výjimečnou lokalitu. Mohly by se dokonce stát součástí projektu takzvaných mezinárodních modelových lesů, které spojují šetrné hospodářství a zachování přírodních hodnot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
před 3 hhodinami

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
včera v 11:02

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
včera v 07:30

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025

Je to skladba od AI, nebo ne? Rozdíl nepoznalo v průzkumu 97 procent lidí

Pro posluchače je téměř nemožné rozlišit mezi hudebními skladbami plně vygenerovanými pomocí umělé inteligence od hudby vytvořené lidmi. Vyplývá to z průzkumu, který pro francouzskou streamovací platformu Deezer provedla sociologická agentura Ipsos. Vyšel v době, kdy se na vrchol žebříčku Billboard v USA poprvé dostala country skladba generovaná AI.
13. 11. 2025
Načítání...