V bývalém vojenském prostoru Milovice už vedle divokých koní a praturů spásají agresivní trávu také zubři. Tato kombinace kopytníků v jedné rezervaci je přitom světovým unikátem. Zubři původně měli být na pastvinách ze tří druhů zvířat nejdříve, ale jejich transport byl nakonec nejsložitější. Díky spásání agresivních trav se mají zlepšit podmínky pro vzácné rostliny i motýly. Do konce roku v Milovicích přibude ještě druhé stádo divokých koní.
Vedle divokých koní a praturů se v Milovicích pasou také zubři
Zubři byli do Milovic převezeni z polských rezervací: jde o sedm zubřích samic, za pár dní dní přijede z Polska ještě býk. „Předpokládáme, že v průběhu příštího roku by mohla být na světě první mláďata,“ uvedl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Příjezd zubrů mírně pozdržely komplikace na posledním úseku cesty, kdy se kvůli rozmáčenému terénu nedařilo kamionu dojet do cíle. Nakonec za asistence bagru přijel kamion k aklimatizační ohradě po 14:00, vypouštění prvního zubra začalo zhruba o hodinu později.
Náklady na pořízení zubrů včetně transportu přesáhly půl milionu korun. Samice jsou ve věku od dvou do sedmi let. Na pastvinách je nebude třeba přikrmovat. Zubři jsou zatím v aklimatizační ohradě, po karanténě budou vypuštěni na pastvinu zhruba 120 hektarů.
GALERIE
Vypouštění zubrů v Milovicích
Pastvina se prý proměnila k nepoznání
Jako první byli do bývalého vojenského prostoru v Milovicích vysazeni divocí koně, kteří spásají agresivní trávy od letošního ledna. Od října se tam pasou také pratuři. Podle Dalibora Dostála se projekt zatím náramně osvědčil – za deset měsíců se prý část vojenského prostoru změnila k nepoznání, roste tam prý celá řada léčivých rostlin.
GALERIE
Zubři v Milovicích
„Pastvina se stává jednou velkou lékárnou. Namísto hustých porostů agresivních travin se zde objevilo velké množství léčivek. Našli jsme zde například česnek planý, česnek ořešec, užanku lékařskou, plošně zde roste šalvěj luční, čičorka pestrá, řepík lékařský, hadinec nebo třezalka,“ pochvaloval si v listopadu Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.
Koně v létě spásají trávy, na podzim se přidává ovoce stromů a keřů, například hloh a šípky, v zimě koně například okusují dřeviny. „Koně nerovnoměrnou pastvou podporují některé struktury ve vegetaci a jiné přetvářejí. Vznikající mozaika na milovické pastvině toho začíná být pěkným příkladem a lze předpokládat postupné zvyšování její rozmanitosti,“ doplnila Eva Horčičková z Katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK.
GALERIE
Pratuři v Milovicích
Od října pak část bývalého vojenského prostoru spásají také pratuři. Zatímco koně se při pastvě zaměřují hlavně na traviny, tak pratuři více spásají náletové dřeviny. Pratury přivezli z Holandska – jde o takzvaně zpětně šlechtěná zvířata, protože pratuři vyhynuli v 17. století, na českém území zřejmě už ve 12. až 13. století. V pravěku to byl přitom u nás hojně rozšířený druh.