Praha - Za dokumentární vyprávění s emocemi označuje režisér, scenárista a producent Miloslav Šmídmajer svůj celovečerní dokument Co tě nezabije…, ve kterém zachytil život oscarového režiséra Miloše Formana. Před kamerou měl už potřetí tvůrce, který zažil obě totality, ztratil rodiče, emigroval, vždy toužil uspět a být svobodný. Slavný filmař mu vyšel vstříc a otevřeně hovořil o svém soukromí i filmové kariéře. Snímek přijde do kin 8. října, vznikne i jeho rozšířená čtyřdílná televizní verze.
Šmídmajer pracoval na snímku posledních pět let, natáčel v New Yorku, Los Angeles, Connecticutu, Madridu, Valencii, Paříži, ale i v Praze, Terezíně, Náchodě, Poděbradech a Starých Splavech. Hovoří v něm také scenárista Jean-Claude Carriére, producenti Paul Rassam a Saul Zaentz, herec a producent Michael Douglas, Formanovi příbuzní a přátelé včetně slavných herců z neméně slavných filmů.
Šmídmajer o hereckých hvězdách:
„Annette Beningová přijela sama, usměvavá, žádný velký make-up. F. Murray Abraham nás pozval do divadla i domů. Dvojnásobný host karlovarského festivalu Woody Harrelson byl samá legrace a hned říkal agentce, ať zase naplánuje návštěvu České republiky. Najednou nebyl problém stisknout si ruku s Michaelem Douglasem a Catherine Zetou-Jonesovou. Tyhle dveře otevírá jméno Miloše Formana, jinak jsou neprodyšně uzavřené.“
O Formanovi Šmídmajer točil poprvé už v roce 1990. "V prvním dokumentu Drž se toho snu jsem vyprávěl o Formanově kariéře, jeho filmech a příbězích, které ji doprovázely. A jako fórek jsem využil Formanova cyklistického putování z Paříže do Karlových Varů na festival. Ve druhém snímku Chuť slávy jsem se o šest let později zajímal o jeho smolná léta mezi snímky Valmont a Lid versus Larry Flynt," uvedl Šmídmajer. Nyní se zaměřil na Formanovo zázemí, jeho zkušenosti a to, proč inklinoval k některým tématům a některé filmy zkrátka natočit musel. Nitky k novému projektu začal spřádat už v roce 2002, kdy ve Stavovském divadle v Praze měla premiéru režisérská verze Amadea.
K filmům oscarového tvůrce má Miroslav Šmídmajer vřelý vztah: „Jsou lidské, mají silnou myšlenku, herci jsou pravdiví, příběh je znamenitě načasován, poutavě vyprávěn a má myšlenkový i emocionální přesah. Jako první jsem viděl Lásky jedné plavovlásky a smál se nahlas. Podobně u Černého Petra. Pak jsem viděl Přelet nad kukaččím hnízdem v NDR. S kolegyněmi z fakulty jsme šli a nejméně deset minut nikdo nepromluvil, jak jsme byli dojati. Vlasy jsem poprvé viděl v letním kině v Maďarsku - anglicky s maďarskými podtitulky - a zažil jsem s jinými lidmi to samé,“ říká režisér, který právě získal práva na vydání DVD prvního Formanova amerického filmu Taking off.
