Helsinský Flow Festival letos oslavil patnácté výročí, dvacáté narozeniny svého debutového alba si tu připomněla Ms. Lauryn Hill a už desátým rokem si lidé mohli užít hudbu na balónové scéně. Vstupenky se vyprodaly ještě dříve, než se v pátek brány festivalu otevřely prvním návštěvníkům. Flow – suverénně největší multižánrový festival ve Finsku každý den navštívilo 28 tisíc lidí. Avšak jako stín se nad kulturní událostí helsinského léta nese tragická smrt finského muzikanta a novináře Perttu Häkkinena, který zahynul při autonehodě druhý den po svém festivalovém vystoupení.
Flow smí jedině dospělí. Helsinský festival ve stínu balónu oslavil patnáctiny
Speciální výroční program organizátoři nechystali, i tak přijely hvězdy světového formátu jako Patti Smith, Bonobo, Artic Monkeys nebo Kendric Lamar. Ti všichni se během tří dní objevili v metropoli Finska, zemi Muminků a Santa Klause. „Letošním asi největším překvapením pro mě a pro obecenstvo je alternativní hudba na Voimala scéně. Její prostor i program vznikl ve spolupráci s osvětlovací společností a celá hala je vytvořená jako galerie,“ říká výkonná ředitelka festivalu Suvi Kallio.
První festivalový den přivítala helsinská obloha slunečným, na Finsko nezvykle teplým počasím, kdy teploměry ukazovaly i osmadvacet stupňů. Hlavní scénu festivalu otevřel finský dlouhovlasý rapper Paperi T (v překladu Papír T a vlastním jménem Henri Pulkkinen), kterého si díky textům oblíbila velká část místního publika.
„Někomu se může zdát trochu depresivní, ale líbí se mi, že jeho songy mají myšlenku,“ podotkla Rosa, která festival Flow navštívila podruhé, a svou větou zacílila k jádru Paperiho tvorby. Umělec je totiž hlavně básník (debutoval v roce 2016 sbírkou básní Post – alfa), což se promítá i do druhé větvě jeho kariéry, kdy sklon k poezii a hlubokým úvahám uplatňuje také při práci s hudbou. Jeho tématy jsou láska a prázdnota, mužnost, ale třeba i Woody Allen nebo veřejná doprava.
Poměrně prudké ochlazení a déšť přišel s americkou indiefolkovou kapelou Fleet Foxes – a festival opustilo horko během hodiny. V ten moment až ikonicky působila slova o severské zimě a jemná až seversky laděná hudba podkreslovala zvedající se vítr a déšť. Organizátoři nemohli vystoupení Fleet Foxes lépe načasovat, jejich hudba vyvolává ty nejjemnější emoce; budí smutek i naději, kterou v daný moment všichni přítomní potřebovali, doufavše v lepší počasí do dalších dní.
Městský festival využívá starý průmyslový areál Suvilahti ve čtvrti Kallio. Prostor bývalé elektrárny pojme zhruba osmadvacet tisíc lidí a tolik jich podle organizátorů přišlo všechny tři dny. Početnou účast usnadňuje i to, že areál leží jen několik zastávek tramvají od Senátního náměstí, které je proslavené bílým Velkým kostelem (finsky Suurkirkko), jenž dříve mimo jiné sloužil i jako maják.
Flow se vydařilo na balónové scéně (zdroj: web ČT24)
Umělci pod balónem váleli. Vedlejší scéna překvapila rozmanitostí
Ti, kdo nepřišli jen na největší hvězdy světového formátu ze dvou hlavních scén, si rozhodně vybrali na stagi pod balónem. Už první den na této vedlejší scéně publikum rozehřála francouzská kapela The Limiñanas. Ta sama sebe řadí do garážového popu, pro někoho je trochu tradiční psychedelickou kapelou. Podobně jako Velvet Underground dokáže vytvořit organizovaný rámus. The Limiñanas jsou „dítětem“ Lio a Marie Limiñanových. A zejména divá žena Marie umí rozžhavit bubny do běla.
Pod balónem si dále zahráli například finští jazzoví mistři Olli Ahvenlahti New Quartet nebo norská Anna Of The North. Éterická Anna Lotterud se vzhlédla v popu 80. let, který kombinuje s citlivými texty. Ve Finsku byla poprvé v životě a očividně si získala velkou přízeň mužské části obecenstva. Během jejího představení se jindy netančící Finové začali vlnit v bocích.
Balónová scéna
V neděli zde silný výkon podala saxofonová americká superhvězda Kamasi Washington. Odehrál hned dvě vystoupení za sebou a první várku diváků uchvátil natolik, že odmítala opustit hlediště, a tak se na druhé vystoupení dostal jen málokdo.
Jedinečný byl pod balónem i závěr festivalu. Možná je jen škoda, že poslední interpret Kevin Morby z USA doplatil na jednu z nejočekávanějších festivalových hvězd – držitele Pulitzerovy ceny - Kendricka Lamara. V ten moment se zdálo, že všech 28 tisíc lidí stojí v blaženém opojení před hlavní scénou. Přitom Kevin Morby se svou kapelou mají obrovský potenciál stát se hvězdami světového formátu a zahrát si v nejbližších letech i na hlavním pódiu.
Na Flow se balónová scéna vznášela v roce 2009. „Chtěli jsme na festival přidat intimnější malý prostor, a tak jsme vyhlásili studentskou architektonickou soutěž,“ vysvětluje tehdejší motivaci výkonná ředitelka. Myšlenka na pódium, nad nímž se vznáší balón, přišla od skupiny slovinských studentů architektury.
„Vlastníme balón, který byl vyroben speciálně pro nás a pronajímáme si hlediště,“ dodává Kallio s tím, že kapacitně nyní pojme šestnáct set lidí. Na začátku byl prostor pro publikum mnohem menší, ale úspěch a popularita této scény během let násobně vzrostla.
Vesta na hlavní scéně
Artické opičky rozpálily publikum. Kdo neviděl Vestu, jako by nebyl
Hlavní scéna neměla nouzi o velké hvězdy, ovšem asi suverénně největší úspěch u obecenstva sklidili Artic Monkeys, prostor zaplnila Vesta a diváky nezklamal ani velmi očekávaný Kendric Lamar v závěru Flow.
Kapela Artic Monkeys nastoupila sebevědomě s populárním songem Crawling Back To You. Ovšem čerstvě nakrátko ostříhaný frontman Alex Turner publikum dlouho dovádět nenechal a zahrál i na něžnou notu, když se postavil před piano a „opičky“ se pustily do ukázky z nového alba Tranquility Base Hotel + Casino. Diváky vrátil zpátky do varu song You Look Good On the Dance Floor. Co ovšem od kapely ani od festivalu nikdo nepředpokládal, byly tři přídavky. Nakonec Artic Monkeys skončily se stejným kusem, jakým začínaly.
Mnozí zahraniční návštěvníci slyšeli v sobotu večer jméno Vesta (Vesta Rebekka Burman) poprvé. Finská popfolková zpěvačka a skladatelka není už úplným nováčkem, letos na jaře vydala své debutové album. Zpívá hlavně svou mateřštinou a právě texty jsou u ní tím podstatným. Přestože jejímu rodnému jazyku rozumí jen nepatrná část světa, uchvátila i zahraniční diváky. Počtem fanoušků se toho večera vyrovnala Patti Smith a dalším legendám.
Orlando Julius & Heliocentrics pod balónem
Flow chtěl být od začátku mezinárodní a urbanistický
Festival Flow vnikl jako menší multižánrová akce, která už při prvním ročníku prezentovala i zahraniční interprety, hlavně v elektronické hudbě. Už v čase vzniku přehlídky bylo její hlavní myšlenkou vytvořit městskou mezinárodní kulturní akci v samotném centru finské metropole, a tak už v roce 2004 se festival konal v jedné z městských průmyslových zón.
Původní prostředí ovšem podle výkonné ředitelky postupně kapacitně nestačilo, a tak si hudební dny musely najít nové útočiště. V bývalé elektrárně Suvilahti se festival pořádá od roku 2007, přičemž návštěvnost v té době byla mnohem menší – několik tisíc lidí. „Nejprve jsme nevyužívali celou plochu, kterou Suvilahti poskytuje. Během let Flow poměrně organicky narůstal. Posledních pět let je návštěvnost přibližně stejná,“ říká Kalliová.
„Flow je hlavně městský festival a chceme ho přinést co nejblíže centru Helsinek. Bývalé průmyslové části jsou součástí naší identity,“ vysvětluje Kalliová s tím, že Suvilahti je velmi okouzlující místo. Právě členitost a rozmanitost velkého prostoru bývalé elektrárny dala davu prostor se rozprostřít do menších snesitelných celků. Ani ti, kdo nemají rádi megalomanské akce, se tak nemuseli zaleknout hrozivého davu téměř třiceti tisíc návštěvníků.
Aby festival téměř v samém centru Helsinek mohl hrát dlouho do noci, museli si organizátoři domluvit se sousedstvím výjimku z rušení nočního klidu. „Díky tomu můžeme hrát do půlnoci na hlavní scéně v pátek a v sobotu. V neděli se končí v jedenáct hodin večer. Uzavřené zastřešené scény pokračují až do půl druhé ráno,“ vysvětluje výkonná ředitelka festivalu.
GALERIE
Nedělní odpoledne na Flow patří dětem
Děti po šesté večer patří do postele
Ve Finsku myslí ve všem i na ty nejmenší. A tak stejně jako jsou v univerzitních jídelnách připravené židle pro dvouleté děti, i největší festival připravil program i pro ty nejmenší. Nedělní odpoledne se neslo ve znamení dětí.
„Rodinný program se stal součástí festivalu od roku 2009. A navštíví ho ročně stovky dětí,“ říká Kalliová. Vznik akcí pro děti iniciovali přímo návštěvníci, kteří už sami mají potomky. Na tuto část neděle se lístek zvlášť neprodává, jednoduše návštěvníci mohou přivést své děti na nedělní odpoledne zcela zdarma.
Odvést je musí nejpozději v šest hodin večer. „Je to jednoduše festival pro dospělé, hraje nahlas hudba. Jsou to děti a měly by jít spát. I z bezpečnostních důvodů musí děti odejít,“ vysvětluje výkonná ředitelka.
Voimala aréna
Na Flow jedině s pláštěnkou, deštník patří do šatny
Festival provází přísná bezpečnostní opatření. Každý u vstupu musí vylít veškeré tekutiny a vyhodit všechny potraviny. Kdo by si chtěl náhodou na festival přinést deštník, musí ho buď vyhodit, nebo schovat v šatně za tři eura. Důvod je jednoduchý, tisíce lidí s deštníkem před scénou není zrovna nejlepší nápad.
„Je to skutečně otázka bezpečnosti,“ hájí opatření Suvi Kalliová. Ostraha pečlivě kontroluje i obsah malých kabelek, poctivě si čte počet akreditovaných dní na náramku. Přísnou kontrolou projde každý, i když areál opustil na pět minut. Při návratu ho prohlíží stejná ostraha jako na začátku.
Drink i na místo k sezení
Samotní Finové ale přesto mohli zaznamenat jeden benefit; v zemi od začátku letošního roku platí mírnější restrikce na konzumaci alkoholu. Například na festivalech si lidé mou vzít pivo nebo víno k pódiu. To do té doby nebylo možné, na podobných akcích se mohl alkohol pít jenom u stánku nebo v místech, která byla označená za restauraci nebo za zahrádku.
Flow byl v tomto ohledu ve Finsku vždy ojedinělý. Celý prostor organizátoři označili za „restauraci“ a lidé se mohli volně pohybovat po areálu s pivem v ruce. Což bylo možné také proto, že festival byl od začátku určen jen pro dospělé.
Pokud by do areálu směli i teenageři mladší osmnácti let, s pivem by se tu nikdo procházet nemohl; nezletilým se ale na Flow lístek neprodává. „V tomto ohledu je pro Flow největší změnou, že si svůj drink můžete vzít i do hlediště, kde se sedí. Tedy například na balónovou scénu,“ doplňuje Kalliová.