Filmový průmysl ještě řídí muži ze staré školy, ale už začal nový život, nepochybuje Robin Wrightová

Nahrávám video
Rozhovor s Robin Wrightovou
Zdroj: ČT24

Americká herečka Robin Wrightová je pro mnohé diváky především manipulativní Claire ze seriálu Dům z karet, případně Jenny z filmu Forrest Gump. Jako host filmového festivalu v Karlových Varech si ale pro promítání vybrala fantasy ze svých hereckých začátků Princezna Nevěsta. V rozhovoru pro ČT mluvila také o své druhé, méně známé profesi – režírování, a o postavení žen ve filmovém průmyslu.

Než se Robin Wrightová dokázala uživit herectvím, pracovala jako uklízečka. První roli prý získala v momentě, kdy už hereckou kariéru chtěla vzdát. Začínala v soap opeře, zlomová pro ni byla titulní postava ve fantasy pohádce Princezna Nevěsta. Příběh v režii Roba Reinera představila karlovarskému publiku. „U nás se pokládá za klasiku, nejen proto, že je to dobrodružná fantasy, ale je to opravdu ten největší milostný příběh,“ vysvětlila.

Tom Hanks je takový, jak čekáte

Pro české diváky je ale klasikou spíše jiný snímek, v němž také hrála – příběh Forresta Gumpa. Robin Wrightová se v něm objevila jako osudová láska hlavního hrdiny v podání Toma Hankse. „S Tomem Hanksem jsme zase společně natáčeli před čtyřmi měsíci a bylo to, jako kdyby mezitím neuběhl žádný čas. Je velmi zábavný a sympatický, opravdu je takový, jak byste od něj čekali,“ podotkla Wrightová.

S oscarovým kolegou ji svedl dohromady režisér Forresta Gumpa Robert Zemeckis. Natáčí adaptaci komiksu Here. „Je to točené v jednom záběru, žádné střihy. Celý film se odehrává v jedné místnosti,“ prozradila herečka.

V mužském světě

Ve filmové branži se pohybuje tři dekády, přístup k ženám se za tu dobu podle ní změnil, i když poměrně nedávno. „Skleněný strop se rozbil zhruba před šesti sedmi lety. Teprve tehdy. A ještě se pořád neblížíme k rovnoprávnosti například v platech. Ale otevřela se tím nová cesta,“ míní.

„Muži, kteří řídí filmová studia, producenti filmů, patří ještě ke staré škole, zasekli se ve starém způsobu myšlení. A my teď potřebujeme naučit ty mladé, že ve filmovém průmyslu začal nový život – a platí to i pro jiná odvětví. Mám pocit, že to potrvá ještě dlouho, než se ty staré návyky rozbijí,“ dodala.

Cary Elwes a Robin Wrightová v pohádce Princezna Nevěsta
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Jedna z nejznámějších postav, které ztvárnila – Claire Underwoodová –, se umí v mužském světě prosadit. Chladná a manipulativní žena to v seriálu Dům z karet dotáhla z manželky kongresmana až na prezidentku Spojených států. Za svou roli získala Wrightová Zlatý glóbus.

Úspěch seriálu ovšem trochu zakalil skandál spojený s hercem Kevinem Spaceym, na němž fiktivní příběh stál. Z roztočeného seriálu odešel po obvinění ze sexuálního napadení. Soud v New Yorku žalobu podanou na Spaceyho zamítl, momentálně ale hercův případ projednává také britský soud.

Dobrý režisér by měl být vypravěč

Robin Wrightová několik dílů Domu z karet i režírovala. „Líbí se mi, že pracujeme se všemi ve štábu. Herectví je sólová záležitost. Sedíte v karavanu, učíte se repliky, mluvíte sama se sebou, díváte se do zrcadla, pak teprve zkoušíte s ostatními. Ale při režii musíte umět zodpovědět otázky všech, kteří se vás ptají,“ vysvětlila, čím ji tato profese oslovuje.

Dobrý režisér by podle ní měl být vypravěč. „Ne aby vám jen řekl: ‚Až vejdete do místnosti, tvařte se šťastněji.' ‚No tak dobře,' řeknu, ale musí to být někdo, kdo vám umožní se k té emoci dostat,“ podotýká. Takovým filmařem byl podle ní Anthony Minghella, který ji obsadil do romantického snímku Dveře dokořán.

Na place se potkala i s dalšími režisérskými osobnostmi, jako je kromě zmíněného Zemeckise také třeba David Fincher (Muži, kteří nenávidí ženy) nebo Denis Villeneuve (Blade Runner 2049).

Robin Wrightová při příjezdu na festival v Karlových Varech
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Společnost netečná vůči lidskosti

V roce 2021 uvedla Robin Wrightová svůj celovečerní režijní debut. V dramatu Země si zároveň sama zahrála ženu, která po osobní tragédii hledá pokoj v odlehlé divočině. Námět filmu vzešel jako reakce na násilí v americké společnosti.

„Napadlo mě to v jednu dobu, kdy jste ve zprávách téměř jednou za dva týdny slyšeli nebo četli o náhodných střelcích ve školách, v restauracích, v obchodních centrech. Stalo se to jakousi normou. ‚Slyšeli jste o tom střelci, co zabil sedm dětí?' říkali lidé stejně jako ‚Víte, že tamhle prodávají kafe?' A my jako společnost jsme začali být neteční vůči lidskosti a dobru. Film Země byl antiteze k této skutečnosti. Je to film o ztrátě, o vykoupení a naději,“ říká Robin Wrightová.

Ve Varech se zdrží i na závěrečný ceremoniál, na němž budou v sobotu 8. července oznámeni držitelé Křišťálových glóbů letošního ročníku. Robin Wrightová převezme Cenu prezidenta festivalu za přínos světové kinematografii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 7 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 11 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 22 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...