Filmoví představitelé Romea a Julie podali žalobu za nahé scény, žádají jedenáct miliard korun

Leonard Whiting a Olivia Husseyová, kteří hráli Romea a Julii ve stejnojmenném filmu Franka Zeffirelliho z roku 1968, žalují filmovou společnost Paramount. Důvodem je intimní scéna ze snímku, v níž se objevili nazí. Podle časopisu Variety je předmětem žaloby údajné sexuální zneužití, sexuální obtěžování a podvod. Herci, v době natáčení teenageři, požadují více než pět set milionů dolarů, tedy téměř 11,4 miliardy korun.

Žaloba se týká scény odehrávající se v závěru filmu v ložnici. Režisér Zeffirelli podle žaloby představitelům Romea a Julie původně řekl, že intimní záběry natočí v prádle tělové barvy. Nicméně v závěru natáčení údajně herce žádal, aby na sobě měli jen tělový make-up, jinak  film nebude fungovat. Ujistil je, že kamera bude umístěna tak, aby nahota nebyla ve filmu vidět. Ve scéně z ložnice je vidět Whitingovo pozadí a krátce i hereččina ňadra.

Whiting s Husseyovou v žalobě uvedli, že „se domnívali, že jim nezbývá nic jiného než hrát nazí s make-upem na těle, jak se po nich chtělo“. Tvrdí, že režisér s nimi jednal nepoctivě a že je ve skutečnosti filmoval nahé, aniž o tom věděli.

„Co mohli jako teenageři dělat?“

„Co jim bylo řečeno, a co se pak dělo, byly dvě různé věci,“ řekl Tony Marinozzi, obchodní manažer herců. Dodal, že oba Zeffirellimu důvěřovali. „Franco byl jejich přítel a upřímně řečeno, co v šestnácti letech mohli udělat? Neměli žádné možnosti. Neexistovalo žádné MeToo,“ uvedl Marinozzi.

V době natáčení bylo Husseyové patnáct let let, Leonard Whiting je o rok starší. Herci žalobu podali na základě kalifornského zákona, který do konce loňského roku dočasně rušil promlčecí lhůtu pro případy zneužívání dětí. Justice v tomto americkém státu se kvůli tomu zabývá velkým množstvím nových žalob a řeší starší, které byly dříve zamítnuty. 

Byla potřeba, řekla Husseyová dříve o nahé scéně

V rozhovoru s časopisem Variety k příležitosti půlstoletí od natočení filmu Husseyová scénu, jež ve své době vzbudila pobouření, obhajovala. Podotkla, že Zeffirelli ji natočil vkusně. „Nikdo v mém věku něco takového přede mnou neudělal,“ uvedla tehdy, „pro ten film to bylo potřeba.“

V interview pro Fox News ze stejného roku podotkla, že scéna z ložnice se záběry obnažených těl byla ve své době ve Spojených státech „tabu“, ale v evropské kinematografii už byla nahota běžná. „Nebyl to velký problém. A Leonard se vůbec nestyděl. Uprostřed natáčení jsem prostě úplně zapomněla, že nemám na sobě šaty,“ prohlásila.

Franco Zeffirelli, Olivia Husseyová a Leonard Whiting při pařížské premiéře Romea a Julie (1968)
Zdroj: AP/Eustache Cardenas/ČTK

Vliv na psychiku i kariéru

Podle žaloby ale Husseyová s Whitingem utrpěli psychickou újmu a také přišli o pracovní příležitosti. Navzdory zásadním rolím v Romeovi a Julii byla jejich herecká kariéra velmi omezena. Husseyovou obsadil Zeffirelli ještě o v roce 1977 do filmového příběhu o Ježíši Nazaretském. Vzhledem k újmě, jakou prožili, a ke komerčnímu úspěchu filmu je podle herců výše odškodnění přesahující půl miliardy dolarů patřičná.

„V šedesátých letech byli naivními dětmi, které vůbec nechápaly, co přijde. Najednou byli slavní tak, jak nikdy nečekali, a zároveň zneužiti způsobem, s nímž si nevěděli rady,“ uvedl pro Variety právní zástupce herců Solomon Gresen.

Společnost Paramount se k žalobě nevyjádřila.

Dva Oscary

Herecké představitele hledal Zeffirelli nejblíže věku Shakespearových hrdinů. „Měl úžasnou tvář, jemnou a melancholickou, nějaký druh mladického ideálu, který by měl představitel Romea mít,“ řekl o Whitingovi, jehož vybral v konkurzu z tří stovek zájemců. O Olivii Husseyové uvedl, že byla dostatečně přirozeně krásnou a dostatečně zralou představitelkou Julie, a přitom vypadala na čtrnáct, tedy na věk Shakespearovy hrdinky.

Adaptace jedné z nejslavnějších milostných tragédií získala dva Oscary, za kostýmy a kameru (pro Pasqualina De Santise). Za režii byl nominován i Franco Zeffirelli – poprvé a naposled ve své režisérské kariéře, sošku mu ale akademici nepřiřkli. Na filmové plátno převedl i další klasické látky, třeba román Jana Eyrová nebo operu La traviata. Od Shakespeara si vypůjčil ještě Othella, Hamleta a Zkrocení zlé ženy.  Zemřel v roce 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
před 6 hhodinami

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
před 7 hhodinami

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
před 17 hhodinami

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026

Filmové premiéry: Bouřlivé výšiny, Christy či Kaprálová

Do české kinodistribuce přibyly nové tituly. Očekávanou novinkou je snímek Bouřlivé výšiny, adaptace románu britské spisovatelky Emily Brontëové s Margot Robbieovou a Jacobem Elordim v rolích osudového páru. V životopisném dramatu Christy se Sydney Sweeneyová postavila do ringu jako profesionální boxerka Christy Martinová. Příběh silné ženy, která prorazila v oboru, jemuž dominovali muži, zobrazuje také dokument Kaprálová. V koprodukci České televize vypráví o skladatelce a dirigentce první poloviny dvacátého století.
12. 2. 2026
Načítání...