Filmové Odcházení: Havel začíná dávat tvar svému polotovaru

Praha – První červencový den se exprezident a dramatik Václav Havel postavil poprvé za filmovou kameru jako režisér. V České Skalici na Náchodsku, u vily Čerych, totiž padla první klapka filmu Odcházení, vznikajícího podle Havlovy stejnojmenné divadelní hry. Komorní drama o ztrátě moci s rozpočtem 44 milionů korun se má natáčet do konce srpna, premiéra je plánována na březen příštího roku. Hlavní postavy filmu, jehož koproducentem je Česká televize, ztvární Josef Abrhám a Dagmar Havlová. "Naší ambicí je vytvořit dílo, které má hlavu a patu, za které se nemusíme stydět a které bude cosi říkat třeba i za deset let," prohlásil první natáčecí den Havel.

Hra Odcházení o nelehkém loučení se s mocí je posledním dílem Václava Havla. Nese výrazné autobiografické rysy vztahující se k období po roce 2003, kdy opustil funkci prezidenta České republiky. Natáčení filmu bude pro Havla první zkušeností, kdy svou autorskou vizi (je i autorem scénáře k filmu) bude sám interpretovat.

„Není za tím nedůvěra v české režiséry. Chce vyzkoušet něco, k čemu vždy inklinoval. Nejsilnější kulturní fenomén 60. let, kdy vstupoval do české kultury, byla československá nová vlna, on se s řadou filmařů přátelil, s Milošem Formanem přímo vyrůstal. Dokonce si myslím, že kdyby měl Forman čas, možnost i chuť režírovat Odcházení, možná by mu ho Havel svěřil,“ odhaduje kulturní redaktorka a dramaturgyně Alena Zemančíková.  

Motivací, která vedla Havla k režijnímu debutu, je podle ní možnost vyzkoušet si obor, který je provázán s jeho rodinou, především s jeho strýcem Milošem Havlem. Ten je úzce spojen s rozvojem československého filmu a vybudováním domácího filmového průmyslu v období první republiky. Navíc sám Václav se vždy toužil stát filmovým režisérem, studium na FAMU mu ale znemožnily dobové okolnosti.

Havel: Pocítil jsem chuť interpretovat sám sebe

„Potřebuje kolem sebe dokonalý tým, který mu účinným způsobem pomůže. Těžko může být při žádné nebo malé praxi filmového režiséra tím přesným, autoritativním režisérem, který úplně ovládá řemeslo. Bez spolupracujících kolegů se mu to těžko může podařit,“ upozorňuje Zemančíková na překážky, které Havla při natáčení čekají.

"Divadelní hra je jakýsi polotovar…

… který autor nabídne divadlům a ta si s ním naloží po svém. Myslím, že autor to má pokorně snášet. Nesnese-li interpretaci někým jiným, má psát romány, a ne divadelní hry. Poté, co mnohá desetiletí se mé hry takto hrají, pocítil jsem chuť konečně interpretovat sám sebe. A navíc filmem, což pro mne znamená určitou vnitřní satisfakci. Původně a vlastně celý život jsem chtěl být hlavně filmařem. A teď se mi to snad splní."

Zemačíková se obává, aby zfilmování původní divadelní hře spíše neuškodilo, jako tomu bylo třeba v případě Menzelova zpracování Žebrácké opery. „Líbí se mi na Havlových hrách jejich bytostná divadelnost. Vůbec si nedovedu představit, jestli bude točit jako Lars von Trier, který si v Dogville udělal divadelní výpravu, nebo jestli bude točit v reálu. K reálným exteriérům bych byla velmi skeptická, pořád si Odcházení představuji v téměř zámeckém divadle,“ vysvětluje.

Na Odcházení ještě dojde

Na divadelních prknech mělo Odcházení premiéru v roce 2008 v režii Davida Radoka v Arše, kde hru dnes čeká derniéra. V zahraničí byla poprvé uvedena téhož roku 20. září v Londýně, během posledních dvou let se pak úspěšně hrála po celém světě, zatím poslední inscenaci Odcházení uvedlo v květnu 2010 divadlo Wilma Theatre ve Filadelfii. Deník New York Times Havlovu hru příliš nepochválil.

Jeho chuť je obrovská…

… je to jeho celoživotní touha. Politikem se stal skoro omylem, ale režisérem chtěl být vždycky… Mám devatenáct českých lvů, ale ještě žádného Oscara. Odcházení je první pokus. /producent Jaroslav Bouček/

„Neúspěch v cizině je dán nadměrnými nebo nekonkrétními očekáváními. Říkám si, jestli není trochu nefér citovat jednu kritiku z NYT, je to názor jen jednoho kritika, nikoli celé americké kulturní veřejnosti. Nemyslím, že je Odcházení levná satira, jak napsali, ale že je dosti hlubokým zamyšlením nad tím, co s člověkem udělá moc a jaké to má důsledky. A možná, až uplyne nějaký čas… Dnes disidentské Largo desolato také čteme očištěně od disidentských reálií. Ono na to Odcházení ještě dojde,“ domnívá se Alena Zemančíková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...