Filmové Odcházení: Havel začíná dávat tvar svému polotovaru

Praha – První červencový den se exprezident a dramatik Václav Havel postavil poprvé za filmovou kameru jako režisér. V České Skalici na Náchodsku, u vily Čerych, totiž padla první klapka filmu Odcházení, vznikajícího podle Havlovy stejnojmenné divadelní hry. Komorní drama o ztrátě moci s rozpočtem 44 milionů korun se má natáčet do konce srpna, premiéra je plánována na březen příštího roku. Hlavní postavy filmu, jehož koproducentem je Česká televize, ztvární Josef Abrhám a Dagmar Havlová. "Naší ambicí je vytvořit dílo, které má hlavu a patu, za které se nemusíme stydět a které bude cosi říkat třeba i za deset let," prohlásil první natáčecí den Havel.

Hra Odcházení o nelehkém loučení se s mocí je posledním dílem Václava Havla. Nese výrazné autobiografické rysy vztahující se k období po roce 2003, kdy opustil funkci prezidenta České republiky. Natáčení filmu bude pro Havla první zkušeností, kdy svou autorskou vizi (je i autorem scénáře k filmu) bude sám interpretovat.

„Není za tím nedůvěra v české režiséry. Chce vyzkoušet něco, k čemu vždy inklinoval. Nejsilnější kulturní fenomén 60. let, kdy vstupoval do české kultury, byla československá nová vlna, on se s řadou filmařů přátelil, s Milošem Formanem přímo vyrůstal. Dokonce si myslím, že kdyby měl Forman čas, možnost i chuť režírovat Odcházení, možná by mu ho Havel svěřil,“ odhaduje kulturní redaktorka a dramaturgyně Alena Zemančíková.  

Motivací, která vedla Havla k režijnímu debutu, je podle ní možnost vyzkoušet si obor, který je provázán s jeho rodinou, především s jeho strýcem Milošem Havlem. Ten je úzce spojen s rozvojem československého filmu a vybudováním domácího filmového průmyslu v období první republiky. Navíc sám Václav se vždy toužil stát filmovým režisérem, studium na FAMU mu ale znemožnily dobové okolnosti.

Havel: Pocítil jsem chuť interpretovat sám sebe

„Potřebuje kolem sebe dokonalý tým, který mu účinným způsobem pomůže. Těžko může být při žádné nebo malé praxi filmového režiséra tím přesným, autoritativním režisérem, který úplně ovládá řemeslo. Bez spolupracujících kolegů se mu to těžko může podařit,“ upozorňuje Zemančíková na překážky, které Havla při natáčení čekají.

"Divadelní hra je jakýsi polotovar…

… který autor nabídne divadlům a ta si s ním naloží po svém. Myslím, že autor to má pokorně snášet. Nesnese-li interpretaci někým jiným, má psát romány, a ne divadelní hry. Poté, co mnohá desetiletí se mé hry takto hrají, pocítil jsem chuť konečně interpretovat sám sebe. A navíc filmem, což pro mne znamená určitou vnitřní satisfakci. Původně a vlastně celý život jsem chtěl být hlavně filmařem. A teď se mi to snad splní."

Zemačíková se obává, aby zfilmování původní divadelní hře spíše neuškodilo, jako tomu bylo třeba v případě Menzelova zpracování Žebrácké opery. „Líbí se mi na Havlových hrách jejich bytostná divadelnost. Vůbec si nedovedu představit, jestli bude točit jako Lars von Trier, který si v Dogville udělal divadelní výpravu, nebo jestli bude točit v reálu. K reálným exteriérům bych byla velmi skeptická, pořád si Odcházení představuji v téměř zámeckém divadle,“ vysvětluje.

Na Odcházení ještě dojde

Na divadelních prknech mělo Odcházení premiéru v roce 2008 v režii Davida Radoka v Arše, kde hru dnes čeká derniéra. V zahraničí byla poprvé uvedena téhož roku 20. září v Londýně, během posledních dvou let se pak úspěšně hrála po celém světě, zatím poslední inscenaci Odcházení uvedlo v květnu 2010 divadlo Wilma Theatre ve Filadelfii. Deník New York Times Havlovu hru příliš nepochválil.

Jeho chuť je obrovská…

… je to jeho celoživotní touha. Politikem se stal skoro omylem, ale režisérem chtěl být vždycky… Mám devatenáct českých lvů, ale ještě žádného Oscara. Odcházení je první pokus. /producent Jaroslav Bouček/

„Neúspěch v cizině je dán nadměrnými nebo nekonkrétními očekáváními. Říkám si, jestli není trochu nefér citovat jednu kritiku z NYT, je to názor jen jednoho kritika, nikoli celé americké kulturní veřejnosti. Nemyslím, že je Odcházení levná satira, jak napsali, ale že je dosti hlubokým zamyšlením nad tím, co s člověkem udělá moc a jaké to má důsledky. A možná, až uplyne nějaký čas… Dnes disidentské Largo desolato také čteme očištěně od disidentských reálií. Ono na to Odcházení ještě dojde,“ domnívá se Alena Zemančíková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
včera v 13:15

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...