Festival Reset nabízí politicky korektní mluvící stroj

Praha - V galerii CIANT začal druhý blok festivalu digitální kultury, který nabízí výstavu, přednášky a dílny. Na přehlídce nazvané Reset se veřejnost seznámí s možnostmi digitálních technologií v tvorbě současných umělců. Festival se koná vždy tři dny během října, listopadu a prosince, hvězdou listopadové části je německý umělec Michael Markert se svou instalací Proslov. Ta umožňuje každému návštěvníkovi vyzkoušet si pronést státnický projev, a to "se vším všudy".

Markert se zaměřuje se na programování a elektroniku, dlouhodobě se zabývá zvukovými rozhraními a specializuje se na programování interface pro hudbu a simulaci řeči. Pro pražskou výstavu připravil českou verzi své instalace. Uživatel svou gestikulací může ovlivňovat proslov, který vzniká v reálném čase.

„Vycházím ze skutečného proslovu a ze statistických analýz, která slova přicházejí po kterých. Na základě vaší přítomnosti a pohybů se vytváří nový proslov,“ vysvětluje Markert. Návštěvník si může vybrat například Baracka Obamu, anglickou královnu či Adolfa Hitlera. Česká verze programu nabídne Miroslavu Němcovou či Janu Bobošíkovou.

Projekt kriticky nahlíží na řeč politiků, tradičně zamlžující a překrucující fakta a mínění. Návštěvník galerie může zažít tento způsob exprese imitováním postojů a gest. Užitím náhodných algoritmů vznikají absurdní tvrzení, která posilují vědomí o prázdných frázích a klišé skrytých v nelogických vyjádřeních. Výstava potrvá do 14. prosince.

V úterý 25. listopadu bude mít Markert přednášku Historie a utopie mluvících strojů a strojů na mluvení. Na stejný den pořadatelé festivalu připravili dílnu s názvem Mechanické chování, jejímž cílem je pokusit se mechanizovat pohyb jejích účastníků, zkusit si, jaké je to být strojem.

Festival digitální kultury pořádá Mezinárodní centrum pro umění a nové technologie (CIANT) ve své galerii v Křížkovského ulici na Žižkově. Součástí festivalu je pokračování cyklu klubových večerů Evolution Nights, zaměřených na aktuální trendy v elektronické hudbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 5 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 21 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 22 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...