Faust a Markétka v Ypsilonce aneb Zaplať Goldflam za Janála

Praha - Nová inscenace Studia Ypsilon, která zpracovává věčné faustovské téma, má premiéru 17. dubna. Podkladem k představení, které „ypsilonovskou poetikou“ přináší na jeviště základní otázky o lidské existenci a lidském snažení je především opera Charlese Gounoda Faust a Markétka. Podle inscenátorů jsou základní kameny příběhu stále platné. Hodnoty se relativizují, a tak snad ani nebe a peklo nejsou černé a bílé, ale rovnou strakaté. Všechno se může a hranice mezi dobrem a zlem je nezřetelná.

„Nechceme zde moralizovat, jen uplatňovat trochu rozumu a přirozeného citu k zachování nedotknutelnosti některých věcí, zvlášť těch, které nás přesahují, a o to víc si s respektem hledět především toho, co nám jako lidem přísluší a čím se odlišujeme od ostatní přírody. A taky nebrat se příliš vážně, přestože způsob, jakým všeobecně upadáme, vážný je,“ říká k inscenaci její režisér a spoluautor scénáře Jan Schmid.

Nedílnou součástí inscenací Studia Ypsilon je hudba, ať už se jedná třeba jen o scénický podkres či o stavební kámen představení, jak je tomu právě v inscenaci Faust a Markétka. Klasikem hudební dramaturgie i nastudování je v „Ypsilonce“ Miroslav Kořínek, který své originální cítění pro hravou zkratku i autorské zpracování cizích předloh opět bravurně uplatnil i v práci na Gounodově Faustovi. Hudební složka je dokonce tentokrát nadřazena činoherní a vzhledem k tomu, že roli Mefista přijal jeden z nejvýraznějších barytonů současného českého operního divadla Roman Janál, je to jen ku prospěchu celé inscenace.

„Byl jsem poměrně častým divákem Studia Ypsilon. Zvláštní poezie her tohoto souboru mě oslovila a inspirovala i v mé vlastní umělecké činnosti. V tomto smyslu považuji svůj návrat do divadla Ypsilon za velký přínos pro svůj další rozvoj,“ uvádí ke svému účinkování Roman Janál, který již před časem v „Ypsilonce“ účinkoval, a to ve Schmidově inscenaci Ibrahimbekovy hry Oprátka.

Roman Janál - Je často vyhledáván zahraničními dirigenty i režiséry, ať už jako představitel velkých operních rolí nebo jako účinkující v rámci významných pěveckých festivalů. V roce 1985 absolvoval zpěv na Hudební akademii v Sofii. Již během studií hostoval na scéně Státní opery v Sofii jako Mozartův Don Giovanni, Čajkovského Evžen Oněgin nebo princ Tarquinius v Brittenově Zneuctění Lukrécie. Po úspěšném debutu ve Státní opeře Praha v roli Guglielma (Mozart: Cosi fan tutte) a Figara (Rossini: Lazebník sevillský) zde byl v roce 1999 angažován jako sólista.

Ústřední dvojroli Fausta a Gounoda hraje Martin Dejdar, který se statečně, třebaže ne dokonale potýká s náročnou pěveckou úlohou. „Jsem člověk. Mám touhy, sny a přání. Pomozte mi je splnit, a já pro vás udělám cokoliv. Jen po mně potom nechtějte, abych to dodržel,“ odhaluje hlavní motivy chování Fausta jeho představitel.

Výrazným přínosem pro inscenaci je Arnošt Goldflam v roli Pána nebes, který s občerstvující nadílkou komična a osobitou stylizací komentuje marný Faustův zápas s osudem. Já jsem pánbůh, občas tam propašuju nějakou tu poťouchlost," popisuje lakonicky svůj přístup Goldflam.

„Faust je v každém z nás. To znamená, že v každém z nás se skrývá zárodek faustovské situace. Celé to vlastně začíná už prostou lidskou přirozeností, jakoukoliv přirozenou touhou, potřebou, vášní, chtěním, zkrátka obyčejnými věcmi, kterým člověk ve své pozemské dimenzi nutně podléhá. Právě tyto věci totiž tvoří jeho antropologickou podstatu, ono zvláštní postavení člověka mezi hlínou a duchem, mezi zvířetem a bohem. Člověk je tedy tvor trvale ukotvený v možnosti pokušení,“ zamýšlí se nad tématem hry dramaturg inscenace Jaroslav Etlík, který spolu s Janem Schmidem vložil do faustovské legendy i reálný osud autora opery Charlese Gounoda.

O Gounodovi

Charles-François Gounod se narodil 18. června 1818 v Paříži. Po studiu na pařížské konzervatoři získal v roce 1839 cenu Grand Prix de Rome za svou dramatickou scénu Fernand. Pobyt v Římě udělal na mladého Gounoda velký dojem, začal se věnovat duchovní a chorální hudbě. Po pobytu v Římě navštívil Vídeň, kde získal hudební objednávku na dvě mše. Současně s tím se však začal zajímat i o divadlo. Velkou roli tu sehrála především žádost slavné zpěvačky Pauliny Viardotové, aby pro ni napsal operu, jeho čtvrté dílo Faust a Markétka (1859) přineslo Gounodovi ohromný úspěch a zároveň i velkou popularitu, kterou si vychutnával plnými doušky. V roce 1870 se životní osudy Charlese Gounoda opět komplikují. Během německé invaze je nucen prchnout z Francie a uchyluje se do Anglie. Zde se setkává se svou velkou obdivovatelkou paní Giorginou Weldonovou. Vytváří tu řadu vokálních děl a pracuje na opeře Polyeuctes. Teprve v roce 1874 se vrací zpět do Francie. V té době však už svůj hlavní zájem věnuje především hudbě duchovní. Posledním Gounodovým dílem je Rekviem, psané pod dojmem smrti jednoho z jeho vnoučat. Charles Gounod zemřel 10. října 1892 ve francouzském městě St. Cloud  jako velice bohatý a uznávaný muž, ale především jako světově proslulý hudební skladatel.

  • Faust a Markétka - Inscenační tým Studia Ypsilon zdroj: Studio Ypsilon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/808/80724.jpg
  • Faust a Markétka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/808/80703.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoArchitekti udělili své ceny. Do Síně slávy uvedli Ladislava Lábuse

Česká komora architektů uvedla do své Síně slávy Ladislava Lábuse, u kterého ocenila celoživotní přínos oboru a nadčasové dílo. Je nejen tvůrčím architektem, ale také už od devadesátých let učí na ČVUT a podílí se na činnosti komory. Šedesát laureátů se dočkalo Ocenění za výjimečný počin. Jde o města, instituce a společnosti, které v loňském roce vyhlásily architektonickou soutěž. Mezinárodní porota pak vybrala 25 nominovaných na Českou cenu za architekturu. Jsou mezi nimi školy, kaple i hasičárna, lesní koupaliště, kulturní centrum či aréna. Výrazně jsou zastoupeny budovy pro bydlení a též dřevostavby. Výsledky budou známy v listopadu. Už nyní může pro svého favorita hlasovat i veřejnost.
před 5 hhodinami

Typograf musí mít rád knížky, říká Solpera. Jedna vyšla i o něm

Vyšla kniha o díle Jana Solpery. V publikaci s názvem Typo života běh = Solpera představuje jeden z nejvýznamnějších českých typografů svá písma, loga nebo plakáty. Tvořil také knižní obálky a poštovní známky. Jeho tvorbu také aktuálně připomíná výstava v Plzni.
před 7 hhodinami

Zavražděný ruský karikaturista zesměšňoval Putina, kritizoval ale i Zelenského

V polském exilu, kde žil se svou rodinou, byl v pondělí zavražděn ruský umělec působící pod pseudonymem Semjon Skrepeckij. Proslul karikaturami politiků, včetně autoritářských vládců Ruska, Běloruska a Čečenska. Trefoval se ale i do Ukrajiny a kremelské opozice. V souvislosti se zastřelením čtyřiačtyřicetiletého karikaturisty zadržela polská policie dva běloruské občany.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Olivia Rodrigová se vyzpívala z krachu lásky

Americká popová zpěvačka Olivia Rodrigová vydala své třetí studiové album. Deska You Seem Pretty Sad for a Girl So in Love emotivně mapuje zamilovanost i následný krach jednoho vztahu. Na albu vystupuje jako host i zpěvák kapely The Cure Robert Smith.
16. 6. 2026

Konec jara prožívají na Zábradlí Brežněv i Dubček

Pražské Divadlo Na zábradlí jako poslední premiéru sezony uvádí dokumentární inscenaci Konec jara. Hra se vrací k jednáním předcházejícím srpnové invazi v roce 1968, ale i k tomu, co se pak dělo.
16. 6. 2026

Spor o vysílání filmu Sbormistr končí, strany uzavřely smír

Obvodní soud pro Prahu 4 schválil smír ve sporu o televizní vysílání filmu Sbormistr. Strany se dohodly ve všech bodech žaloby na kompromisu. ČT to sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. Potvrdil to také zástupce mluvčího České televize Radek Konečný. Proti rozhodnutí není možné se odvolat, spor tak končí.
16. 6. 2026

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
15. 6. 2026

Ve svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
15. 6. 2026Aktualizováno15. 6. 2026
Načítání...