Faun zamilovaný do ruského dramatu

Praha - Přední český herec Leoš Suchařípa, který exceloval mimo jiné ve filmu Faunovo velmi pozdní odpoledne, zemřel po krátké nemoci 14. června 2005. Skvělý byl nejen na plátně a pódiích, uznání se dočkal i jako divadelní teoretik a překladatel. Do srdcí diváků se zapsal nejen jeho jedinečný hlas a dikce, ale i Suchařípův specifický smysl pro humor. Jeho životní láskou byla díla ruských dramatiků, která si oblíbil za studií na Vysoké škole divadelní v Moskvě. Do češtiny mistrně převedl dramata Gogola, Ostrovského či Čechova.

Suchařípa se narodil v roce 1932 ve Varnsdorfu. Už při studiu na gymnáziu hrál ochotnicky v Divadelním kolektivu mladých. Po studiích na DAMU a Vysoké divadelní škole v Moskvě působil jako divadelní teoretik, dramaturg a herec. Svou divadelní kariéru zahájil v pražském Činoherním klubu.

Začátkem normalizace byl „odejit“ na oblast, do Činoherního studia v Ústí nad Labem. Vrchol své kariéry prožil v devadesátých letech v Divadle Na zábradlí, kde hrál ve většině inscenací a patřil mezi nejvýraznější osobnosti souboru. Pracoval také jako redaktor a šéfredaktor Divadelních novin.

Suchařípa byl svérázným hercem. Nezaměnitelný byl pro svůj drsný hlas a výraznou dikci. Na jevišti sehrál například role v Čechovových hrách Strýček Váňa či Ivanov, v Beckettově Čekání na Godota nebo Shakespearově dramatu Troilus a Kressida.

Leoše Suchařípu nejvíce proslavil film Faunovo velmi pozdní odpoledne, ale nezapomenutelné role ztvárnil také v mnoha dalších českých filmech: Skřivánci na niti, Dědictví aneb Kurvahošigutntag, Jak básníci přicházejí o iluze, Cesta z města nebo Ene bene.

Se svou ženou, teatroložkou Helenou Suchařípovou, měl syna Davida Suchařípu, který se stal také hercem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoSvatovítský poklad si na Hradě povídá se současnými umělci

Svatovítský poklad včetně zlatého ostatkového kříže, přilbice svatého Václava nebo vzácné listiny z doby Karla IV. se ocitl v dialogu s díly současných umělců na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Expozici nazvanou Fragmenty paměti přístupnou od pátku 27. března připravil kurátor a historik umění Jiří Fajt. Ten v rozhovoru s redaktorem Martinem Rachmannem přibližuje, na co se návštěvníci mohou těšit.
před 7 hhodinami

Nebyly to zlomené osobnosti, říká Surovcová o knize rozhovorů na hraně života

Jsou často plní života, plánů a dál bojují, přestože jsou vážně nemocní. Kniha s názvem Jenom chci bejt, kterou napsala redaktorka a dokumentaristka Lea Surovcová, nabízí rozhovory s těmi, kteří vědí, že se jejich čas krátí, nebo zažívají náročné období. Jak sama autorka dodává, kniha je velmi pozitivní a pro všechny. Surovcová se podobným tématům dlouhodobě věnuje.
před 8 hhodinami

Národní galerie otevírá tři výstavy. Méně okázalosti, přeje si v budoucnu dočasná ředitelka

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
před 11 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Tajemství sýkorek, Matka či Pillion

Ke zhlédnutí v českých kinech je nově například nekonvenční romance Pillion. Britský snímek o vztahu mladíka z londýnského předměstí s tajemným členem motorkářského gangu zapadá do oblíbeného subžánru o dospívání mileniálů. Ve francouzském animovaném filmu Tajemství sýkorek odkrývá devítiletá Lucie rodinné tajnosti. V životopisném dramatu Matka ztvárnila herečka Noomi Rapaceová, známá třeba z adaptace krimi série Milénium, matku Terezu. Portrét řeholnice se soustředí na dobu, než se stala celosvětově známou osobností. Tuzemská kinematografie do kin vysílá Nevděčné bytosti režiséra Olma Omerzua. Řeší komplikované rodinné vztahy během jedné dovolené.
před 12 hhodinami

Čeho to je obraz? Rusko se vrací na prestižní výtvarné bienále

Benátské bienále je příležitostí vidět na jednom místě současné výtvarné umění z desítek zemí. Rusko mezi nimi od začátku plnohodnotné agrese vůči Ukrajině v roce 2022 chybělo. Letos se ale má vrátit. Pořadatelé hájí otevřenost akce, nicméně snáší se na ně kritika od ostatních účastníků, včetně Česka, a Evropská komise hrozí odebráním peněz. V ruském pavilonu na bienále mnozí vidí snahu Ruska o kulturní rehabilitaci putinovského režimu.
před 14 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
25. 3. 2026Aktualizováno25. 3. 2026

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
25. 3. 2026

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026
Načítání...