Děti znají pohádky i hollywoodské animované snímky, málokdy ale dovedou filmy analyzovat. Ukázat, že film je víc než jen zábava, se snaží mezinárodní projekt CinEd založený francouzskými filmovými experty. Zapojilo se do něj devět evropských zemí, včetně Česka. Učitelům poskytuje ucelenou metodiku, jak žákům snímky – včetně těch náročnějších – co nejlépe zprostředkovat.
Evropský program učí děti dívat se na filmy nejen očima, ale i hlavou
S filmovou výchovou pomáhá učitelům projekt CinEd (zdroj: ČT24)
„Česká republika zatím nabízí ve školách možnost učit filmovou výchovu jako nepovinný předmět, nemáme ale didaktiku oboru,“ zhodnotila výuku o filmu na základních a středních školách Tereza Csesany Dvořáková z programu CinEd.
Mezinárodní program filmové výchovy chce možnosti učitelů v této oblasti rozšířit. K využití nabízí pro děti od 6 do 19 let patnáct snímků. Zastupují kinematografii partnerských zemí projektu, jejichž počet se stále rozšiřuje. K Česku, Bulharsku, Finsku, Francii, Itálii, Portugalsku, Rumunsku a Španělsku tak nově přibyla Litva.
Od Modrého tygra po Bláznivého Petříčka
Nejmladší zájemci o film se tak v evropských školách mohou seznámit třeba s českým rodinným filmem Modrý tygr z roku 2012 nebo s výrazně starším portugalským příběhem o dětském soupeření Aniki Bóbó. Starší studenti mohou zase rozebrat například Muže bez minulosti finského režiséra Akio Kaurismäkiho.
Aniki Bóbó (1942, režie: Manoel de Oliveira)
Za čtyři roky fungování v Česku se do projektu zapojilo sto čtyřicet učitelů. Mezi nimi Ivana Lipovská z Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy. O filmech učí už dvacet let, donedávna si ale podklady musela hledat sama z různých zdrojů.
„Začínáme od sekundy s filmy pro děti a skončit můžeme u Godardova Bláznivého Petříčka. Byly určité pochybnosti, jestli ho studenti zvládnou, nebo ne. Někteří na něm byli třikrát.“ Podle Ivany Lipovské tak není třeba mladé diváky podceňovat, děti prý dokážou chápat i velmi nároční filmy.
Děti mají formulovat vlastní názor
Program CinEd studenty učí nevnímat film jen očima, ale také o tom, co vidí, přemýšlet. „Snažíme se, aby formulovali vlastní názor. Nic, co vyjádří, není špatně. Není to okleštěný přístup tradičního školství,“ podotýká koordinátorka projektu Eva Paroulková.
Děti filmová výchova inspiruje i k vytváření vlastních krátkých filmů. A zvyšuje zájem o studium na filmových školách.